Každá preventivní kontrola bude nově zakončena konkrétním plánem na následující dva roky. Praktický lékař vyhodnotí výsledky všech provedených vyšetření, zhodnotí rizikové faktory a společně s pacientem nastaví jasné cíle – například snížení cholesterolu, úpravu krevního tlaku, redukci hmotnosti nebo stabilizaci hladiny cukru v krvi. Součástí bude i doporučení k případným specialistům a návrh režimových opatření.
Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka zdůrazňuje, že komunikace s pacientem bude klíčová. Podle něj mají praktičtí lékaři nově mnohem více vysvětlovat a aktivně vést pacienty k tomu, aby své zdraví nepodceňovali. Pacienti tak neodejdou jen s výsledky v kartě, ale s jasně daným plánem, co mají v následujících měsících a letech dělat, aby se vyhnuli vážným diagnózám.
Více krve, více dat: laboratorní testy se zásadně rozšíří
Cholesterol už nebudou měřit jen „na začátku a ve třiceti“
Jedním z nejviditelnějších kroků bude rozšíření laboratorních vyšetření. Změny se dotknou především mladších ročníků a nově registrovaných pacientů. Dosud se například hladina cholesterolu standardně kontrolovala v 18 letech a poté až ve 30. Podle nových pravidel přibude další kontrolní bod v 25 letech, aby lékaři zachytili rizikové hodnoty dříve, než se rozvinou první komplikace.
Podobně se rozšíří i sledování cukru a tuků v krvi, což je zásadní pro včasné odhalení cukrovky a poruch metabolismu. Praktici tak dostanou do ruky přesnější obraz o tom, jak pacientovo tělo funguje, a mohou zasáhnout v okamžiku, kdy je ještě šance nemoc zpomalit nebo úplně zastavit.
Krevní obraz a skrytá anémie: problém pětiny žen
Nově se stane standardní součástí preventivní prohlídky také odběr krevního obrazu. Ten pomůže odhalit například anémii, tedy chudokrevnost, která podle odborníků postihuje přibližně 20 % žen. Mnohé z nich o svém problému vůbec netuší – únavu, slabost nebo zadýchávání často přičítají stresu či nedostatku spánku. Díky povinnému krevnímu obrazu bude možné tyto potíže odhalit dříve a nasadit účinnou léčbu.
Přesnější rozbor moči: šance zachytit nemocné ledviny včas
Dalším prvkem, který se má od roku 2026 posílit, je analýza moči. Lékaři se nebudou spoléhat jen na základní orientační testy, ale zaměří se na přesnější rozbor, který umožní zachytit například počínající onemocnění ledvin ještě předtím, než se projeví bolestmi či otoky. Včasná diagnostika je v případě ledvin klíčová – poškození často probíhá tiše a pacient se o něm dozví až v okamžiku, kdy je situace vážná.
Rozšířený soubor laboratorních testů tak má dát praktickým lékařům do ruky mnohem detailnější mapu zdravotního stavu pacienta, než na jakou byli dosud zvyklí. Cílem je zasáhnout dříve, než se drobné odchylky promění v chronické onemocnění.
Srdce pod drobnohledem: nové testy mají zastavit tichého zabijáka
Speciální marker odhalí počínající srdeční selhání
Největší důraz klade připravovaný systém na prevenci srdečních a cévních onemocnění, která dlouhodobě patří mezi nejčastější příčiny úmrtí v České republice. Praktici budou nově sledovat látky v krvi, které mohou ukazovat na počínající srdeční selhání, a to ještě v době, kdy pacient nemusí pociťovat žádné výrazné obtíže.
Speciální marker, který signalizuje zvýšené riziko srdečního selhání, se bude podle návrhu vyšetřovat od 50 let věku každé dva roky. Pokud test ukáže problém, praktický lékař má pacienta odeslat ke kardiologovi k dalšímu dovyšetření a případnému zahájení léčby. Tím by se mělo předejít situacím, kdy pacient skončí v nemocnici až s těžkým srdečním selháním, které se roky tiše vyvíjelo.
Lipoprotein (a): jediné vyšetření v životě, které může rozhodnout o infarktu
Novinkou je také zavedení vyšetření lipoproteinu (a). Jde o látku, jejíž hladina je geneticky daná a v průběhu života se zásadně nemění. Proto se toto vyšetření provádí jen jednou za život – jeho výsledek ale může být zcela zásadní. U lidí s výrazně zvýšenou hodnotou lipoproteinu (a) je totiž vyšší riziko infarktu nebo dalších kardiovaskulárních komplikací.
U žen bude mít toto vyšetření ještě jednu zvláštnost: po menopauze, kdy se riziko srdečních onemocnění zvyšuje, se test zopakuje, aby lékaři znovu zhodnotili celkové kardiovaskulární riziko. Praktici tak získají další nástroj, jak odhalit pacienty, kteří jsou „časovanou bombou“, přestože se cítí relativně zdraví.
EKG dříve a častěji: arytmie a tiché ischemie už nemají zůstat skryté
Výrazná změna čeká také elektrokardiografické vyšetření (EKG). Dosud se první EKG běžně provádělo až kolem 40. roku života a následně jednou za čtyři roky. Od roku 2026 má být režim mnohem přísnější a detailnější.
EKG se nově zařadí už do vstupní preventivní prohlídky u praktického lékaře, tedy v okamžiku, kdy se pacient u daného lékaře poprvé registruje. Další EKG pak bude následovat ve 30 letech. Po dosažení 40 let věku se má podle návrhu EKG provádět každé dva roky. Cílem je včas zachytit srdeční arytmie, ischemické změny či jiné odchylky, které mohou předcházet infarktu nebo závažným poruchám srdečního rytmu.
Praktičtí lékaři tak získají možnost identifikovat rizikové pacienty o celé roky dříve, než by k tomu došlo v současném systému. V kombinaci s laboratorními testy a dalšími vyšetřeními by měla mít preventivní prohlídka mnohem větší dopad na skutečné zdraví populace.
Nejen praktik: kontrola zubaře, gynekologie i onkologických screeningů
Nová pravidla neřeší jen to, co se odehraje přímo v ordinaci praktického lékaře. Součástí preventivní prohlídky bude také důslednější kontrola, zda pacient chodí na další povinné či doporučené prohlídky – zejména k zubaři, ženy na gynekologii a na specializované screeningové programy zaměřené na včasný záchyt rakoviny.
Pokud lékař zjistí, že pacient dlouhodobě zanedbává například stomatologické prohlídky, gynekologické kontroly nebo se neúčastní preventivních programů (jako je screening rakoviny prsu, děložního čípku či tlustého střeva), má mu aktivně doporučit nápravu a upozornit ho na možná rizika. Preventivní péče se tak má propojit napříč jednotlivými obory, aby pacient „nezmizel“ ze systému jen proto, že sám vyšetření odkládá.
Onkologie, osteoporóza, demence: prevence vážných diagnóz v popředí
Ministerstvo zdravotnictví avizuje, že nový model preventivních prohlídek nebude cílit pouze na srdce a cévy. Zásadní roli mají sehrát také onkologická onemocnění, osteoporóza a demence – tedy diagnózy, které výrazně ovlivňují kvalitu i délku života a představují obrovskou zátěž pro zdravotní systém i rodiny pacientů.
Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba se připravovaný návrh novely vyhlášky zaměřuje především na screeningové programy a programy časného záchytu těchto onemocnění. Cílem je, aby se lidé do preventivních programů nejen formálně zvali, ale aby je praktičtí lékaři aktivně motivovali k účasti a sledovali, zda pacienti skutečně docházejí na doporučená vyšetření.
Ministerstvo zároveň zdůrazňuje, že finální podoba vyhlášky zatím není schválena, nicméně očekává se, že přinese významnou proměnu přístupu k prevenci. Z preventivní prohlídky by se měl stát klíčový nástroj, který dokáže včas upozornit na rizika rakoviny, řídnutí kostí či rozvoje demence – tedy nemocí, které často propukají nenápadně a plně se projeví až ve chvíli, kdy je léčba složitá a nákladná.
Co změny znamenají pro pacienty: více času v ordinaci, ale šance na delší život
Změny, které mají od ledna 2026 vstoupit v platnost, budou pro pacienty znamenat podrobnější vyšetření, více odběrů a delší čas strávený v ordinaci. Na druhé straně však přinášejí šanci na včasné odhalení nemocí, které dnes často zachytí až nemocnice v akutním stavu.
Podle odborníků může nový systém výrazně zlepšit nejen kvalitu zdravotní péče, ale i povědomí veřejnosti o významu prevence. Praktický lékař se má stát jakýmsi „koordinátorem“ celkové péče o zdraví pacienta – od laboratorních výsledků přes kardiovaskulární rizika až po účast na onkologických screeningových programech.
Jisté je zatím jedno: pokud budou navrhované změny skutečně schváleny a zavedeny v plném rozsahu, preventivní prohlídka už nikdy nebude vypadat jako dříve. A pro mnoho lidí může právě tato „obyčejná“ návštěva praktického lékaře znamenat rozdíl mezi včas zachycenou nemocí a pozdní diagnózou s fatálními následky.
