Sibiřští samouci-léčitelé neměli k dispozici moderní farmaceutické přípravky. Přesto dokázali pomocí jednoduchých směsí a odvarů podporovat tělo v regeneraci a zvládat nejrůznější zdravotní potíže. Jedním z takových receptů je i dnes znovu objevovaný „elixír zdraví“, který staví na kombinaci tří základních složek: pohanky, vlašských ořechů a květového medu.
Elixír zdraví z pohanky, ořechů a medu
Co všechno potřebujete
Podle receptu připisovaného jednomu ze sibiřských bylinkářů jde o jednoduchou regenerační směs, kterou lze připravit výhradně z běžně dostupných surovin. Není třeba žádných speciálních tinktur ani exotických přísad.
Suroviny:
– 1 kg pohankových zrn
– 1 kg vyloupaných vlašských ořechů
– 0,7 kg kvalitního květového medu
Postup přípravy krok za krokem
Postup je záměrně co nejjednodušší, aby směs zvládl připravit každý doma v kuchyni. Pohanka se používá celá, včetně slupky, což má podle zastánců tohoto receptu zásadní význam – právě ve slupce se nachází část cenných látek, o něž bychom při použití pohankové mouky přišli.
Pohanku i vlašské ořechy je potřeba důkladně namlít, ideálně v mlýnku na maso nebo ve výkonném mixéru. Výsledná hmota by měla být co nejjemnější, aby se suroviny dobře spojily a směs se dala pohodlně dávkovat po lžících. Do této směsi se následně vmíchá květový med. Vzniklou hmotu je třeba pečlivě promíchat, uložit do čisté skleněné nádoby a skladovat v chladničce.
Podle doporučení by se tato „domácí medicína“ měla užívat dlouhodobě a pravidelně: jedna polévková lžíce třikrát denně, ideálně po dobu alespoň 30 dní. Zastánci směsi tvrdí, že právě pravidelnost je klíčem k tomu, aby tělo vstřebalo všechny živiny a aby se mohl projevit efekt na imunitní systém.
Možné obměny směsi
V některých verzích receptu se doporučuje směs ještě obohatit o další sušené plody, které zvýší obsah vlákniny, vitamínů a minerálů. Do mlýnku na maso nebo výkonného mixéru lze společně s pohankou a ořechy přidat také rozinky a sušené meruňky. Tím vznikne ještě hutnější, sladší a výživnější pasta, která může posloužit nejen jako „elixír zdraví“, ale i jako energetická svačina.
Proč právě tyto tři suroviny?
Výběr ingrediencí není náhodný. Každá složka směsi má podle svých příznivců specifickou roli a dohromady tvoří kombinaci, která má podporovat imunitní systém, krvetvorbu i nervovou soustavu.
Pohanka je ceněna pro obsah vitamínů skupiny B, rutinu, minerálních látek a především železa. V tradičních jídelníčcích se objevovala jako potravina, která pomáhala při vyčerpání a oslabení organismu. Pohanka je také přirozeně bezlepková, což z ní dělá alternativu pro osoby, které se lepku vyhýbají.
Květový med je v lidovém léčitelství považován za univerzální prostředek na podporu vitality. Zastánci přírodních metod mu připisují schopnost působit „na buněčné úrovni“, tedy dodávat energii a podporovat regenerační procesy v těle. Důraz se klade na to, aby šlo o kvalitní, nepřehřívaný med, který si uchovává většinu svých přírodních vlastností.
Vlašské ořechy jsou bohaté na nenasycené mastné kyseliny, zejména omega-3, a rovněž na vitaminy a minerální látky. V kombinaci s medem a pohankou vytvářejí výživnou směs, která podle lidových zkušeností podporuje činnost srdce, cév a nervové soustavy.
Zastánci receptu tvrdí, že při pravidelném užívání může tato směs přispět k tomu, že se postupně sníží množství farmaceutických přípravků, po kterých lidé sahají při prvních potížích. Současně však upozorňují, že pohanka by se neměla nahrazovat pohankovou moukou, protože ta podle nich postrádá část výživových benefitů celého zrna se slupkou.
Po kúře dál: legendární pasta akademika Amosova
Po měsíčním užívání sibiřského elixíru někteří příznivci přírodní léčby doporučují navázat další, tentokrát ještě komplexnější směsí. Jde o takzvanou „pastu Amosov“, která se objevuje v souvislosti se jménem známého lékaře a srdečního chirurga.
Podle tradovaného příběhu akademik Amosov tuto směs poprvé připravil pro své pacienty po náročných operacích. Cílem bylo pomoci jim rychleji obnovit tělesné funkce a posílit organismus v období rekonvalescence. Recept se následně rozšířil i mimo nemocniční prostředí a začal se používat jako univerzální vitamínová bomba pro celou rodinu.
Uvádí se, že směs je možné skladovat dlouhodobě v chladničce a že z hlediska obsahu vitaminů a minerálních látek nemá prakticky konkurenci mezi domácími recepty tohoto typu.
Elixír dlouhověkosti podle akademika Amosova
Recept na takzvaný „elixír dlouhověkosti“ je založen na kombinaci sušeného ovoce, ořechů, citrusů a medu:
– 500 g rozinek
– 500 g sušených meruněk
– 500 g sušených fíků
– 500 g sušených švestek
– 1 bio citron včetně kůry
– 300 g vlašských ořechů
– 500 g medu
Jak pastu připravit a užívat
Všechny pevné složky – tedy sušené ovoce, citron i vlašské ořechy – je třeba důkladně umlít. Použít lze mlýnek na maso nebo silný kuchyňský robot. Vzniklou hmotu je nutné dobře promíchat s medem, dokud se všechny ingredience nespojí do jednotné pasty.
Hotová pasta Amosov se ukládá do uzavíratelné nádoby a skladuje se v chladničce. Doporučený způsob užívání je jedna čajová lžička třikrát denně, zhruba půl hodiny před jídlem. Podle zastánců tohoto receptu jde o směs, která může dlouhodobě podporovat imunitu, vitalitu a celkovou kondici organismu.
Elixíry z kuchyně místo pilulek: tradice versus moderní medicína
Recepty na sibiřský elixír zdraví i pastu akademika Amosova patří k těm, které se předávají z generace na generaci a šíří se především ústně nebo prostřednictvím rodinných zápisníků. Jejich popularita ukazuje, že část veřejnosti stále hledá cesty, jak podpořit zdraví přirozenou cestou – ať už jako doplněk k moderní léčbě, nebo jako prevenci.
Odborníci však připomínají, že i když podobné směsi mohou být bohaté na vitaminy, minerální látky a zdravé tuky, neměly by nahrazovat lékařskou péči u závažných onemocnění. Vysoký obsah cukrů z medu a sušeného ovoce také nemusí být vhodný pro každého, například pro osoby s cukrovkou či jinými metabolickými potížemi.
Přesto zůstává faktem, že kombinace pohanky, ořechů, medu a sušeného ovoce představuje výživově koncentrované potraviny, které mohou být součástí pestrého jídelníčku. Zda se z nich pro konkrétního člověka stane „elixír zdraví“, záleží nejen na receptu samotném, ale i na celkovém životním stylu, stravě a zdravotním stavu.
