Teď se však rozhodla, že herectví už nebude jediným pilířem její kariéry. V posledních měsících intenzivně pracovala na hudebním materiálu a výsledkem je první oficiální singl, kterým jasně naznačuje, že se chce hudbě věnovat mnohem víc než doposud.
Přítelkyně noc: spolupráce s Michalem Malátným
Nová skladba nese název Přítelkyně noc a nejde o sólový počin v pravém slova smyslu. Jitka si k němu přizvala zkušeného hudebníka – zpěváka kapely Chinaski Michala Malátného. Ten se na písni podílel autorsky i pěvecky, takže výsledná podoba je skutečným duetem dvou výrazných osobností.
Zatímco Čvančarová přináší do skladby hluboký herecký prožitek a emotivní výraz, Malátný ji doplňuje svým typicky civilním, ale nezaměnitelným hlasem. Společně tak vytvářejí atmosféru intimního nočního rozhovoru, který si posluchač snadno spojí s vlastními vzpomínkami, láskami i bolestmi.
Jakmile herečka singl představila na svých sociálních sítích, okamžitě se objevily první reakce fanoušků i kolegů.
Podpora z branže: kolegové se nadšeně hlásí
Pod příspěvkem Jitky Čvančarové se začaly rychle objevovat komentáře známých tváří. Řada osobností dala jasně najevo, že novou hudební kapitolu herečky vítá.
Mezi těmi, kdo singl veřejně podpořili, byla například spisovatelka Bára Nesvadbová, která dlouhodobě patří mezi její blízké přítelkyně, nebo herec Daniel Krejčík, s nímž se Jitka potkává na divadelním jevišti.
Kolegové oceňovali především upřímnost, atmosféru a hloubku skladby. Nešlo podle nich o další „herecký pokus o zpívání“, ale o plnohodnotný hudební počin, ve kterém je slyšet, že se mu Jitka věnovala s maximálním nasazením.
Den, kdy by táta slavil narozeniny: nic není náhoda
Pro samotnou Jitku Čvančarovou má ale Přítelkyně noc mnohem osobnější rovinu. Datum zveřejnění singlu rozhodně nebylo náhodné – připadá na den, kdy by její otec oslavil narozeniny.
Tatínek Jitky Čvančarové zemřel tragicky před čtyřiadvaceti lety po zásahu elektrickým proudem. Tato událost pro ni dodnes představuje jeden z nejbolestnějších momentů života.
Právě jemu chtěla svou hudební novinku symbolicky věnovat. Není to jen gesta dojemné dcery, ale osobní požehnání a poděkování muži, který už fyzicky není přítomný, ale v jejím vnitřním světě hraje stále zásadní roli.
Vzkaz tatínkovi „tam nahoře“ i posluchačům tady dole
Krátce před premiérou skladby Jitka na sociálních sítích připomněla, že se po letech vrací k hudbě, která pro ni vždy představovala radost, únik i pocit svobody. Přiznala, že právě možnost vyjádřit emoce prostřednictvím písně je pro ni v této životní fázi nesmírně důležitá.
Zároveň vzkázala, že doufá, že se její píseň bude líbit nejen posluchačům, ale i jejímu tatínkovi „tam nahoře“. Tím dala jasně najevo, že singl vnímá jako dopis do nebe, který k němu posílá v podobě tónů a slov.
Pro fanoušky to znamená jediné – při poslechu neuslyší jen nový hlas na scéně, ale kus jejího osobního příběhu, vepsaný mezi řádky textu.
Singl jako první krok k celému albu
Jitka Čvančarová zároveň naznačila, že u jednoho singlu rozhodně končit nehodlá. Hudební projekt plánuje rozšířit a v budoucnu by ráda představila celé debutové album.
To naznačuje, že se vedle herecké kariéry skutečně vydává i na dráhu zpěvačky, nikoli jen „hostující herečky, která si vyzkoušela studio“. Hudba se pro ni může stát druhým rovnocenným pilířem – a pokud se jí podaří udržet osobní rovinu a autenticitu, má šanci oslovit široké publikum.
Nový hlas na hudební scéně, stejná Jitka uvnitř
Ačkoli by se mohlo zdát, že Čvančarová „mění směr“, ve skutečnosti spíš ukazuje další část sebe samé, kterou dosud znali jen ti, kdo ji slyšeli zpívat naživo v muzikálech či na koncertech.
Na filmových plátnech a jevišti je zvyklá vyjadřovat emoce skrze postavy. V hudbě však mluví čistě za sebe, bez role a masky. Právě proto působí její singl jako intimní zpověď, která stojí na pomezí mezi bolestí z minulosti a radostí z tvorby.
Pokud bude „Přítelkyně noc“ skutečně jen prvním krokem k většímu hudebnímu projektu, můžeme se připravit na to, že Jitka Čvančarová se brzy stane plnohodnotnou součástí české hudební scény – a to nejen díky svému jménu, ale hlavně díky tomu, co a jak chce říct.
