V den jejích narozenin si Helen sedla k ozdobenému stolu s dortem, květinami a nadějí v očích. Čekala, že někdo přijde. Ale hodiny plynuly a nikdo se neukázal.
Když si toho všimla jedna z číšnic, rozhodla se jednat. Obrátila se na vedoucího směny, ale narazila na nepochopení. „Nejsme podpůrná skupina,“ odbyl ji manažer Sam.
To však nezabránilo personálu, aby konal podle svého svědomí. Tyler, Emily, Carlos i Jenna se postavili za Helen. Přinesli jí croissanty, čerstvé květiny, teplý čaj. Posadili se k ní a naslouchali jejím životním příběhům.
V ten moment se z oslavy, kde byla sama, stalo skutečné narozeninové setkání. A do kavárny vstoupil pan Lawson, majitel podniku. Po krátkém zhodnocení situace neudělal výtku – naopak. Všichni zaměstnanci dostali pochvalu a prémiové ohodnocení. A ten, kdo se postavil na stranu lidskosti – dostal novou příležitost: vedení nové pobočky kavárny.
Helen přichází do kavárny každý den. Už nikdy nesedí sama.
Tento příběh ukazuje, že lidskost, empatie a ochota naslouchat dokážou nahradit i prázdná místa u stolu.
