Na problém příliš časného začátku výuky u žáků základních škol upozorňovali psychologové už koncem loňského roku. Odborná diskuse se však netýká jen malých dětí – dopady na dospívající, kteří přirozeně chodí spát později, mohou být podle expertů ještě výraznější.
Psycholožka varuje: vstávání před šestou ohrožuje vývoj dítěte
K tématu se vyjádřila i psycholožka z Výzkumného ústavu dětské psychologie a patopsychologie Eva Smiková, která připomíná, že dnešní školáci často nechodí do školy za rohem. Mnozí denně dojíždějí z okolních obcí či měst a už samotná cesta jim ukrajuje značnou část rána.
Podle Evy Smikové je potřeba zohlednit realitu, v níž se děti pohybují. Často totiž nejde jen o to, kdy hodina oficiálně začíná, ale také o to, kdy musí žák vstát, aby se do školy vůbec stihl dopravit. V některých případech se tak budík školáků posouvá do extrémně časných hodin.
Psycholožka upozorňuje, že u části žáků může ranní vstávání kvůli nultým hodinám začínat ještě před šestou ráno, což je podle ní z hlediska dětského vývoje velmi problematické. Smiková proto odmítá argumentaci škol, které se brání tím, že bez nultých hodin nerozvrhnou výuku.
„Argumentace školy, že se jí nedaří udělat rozvrh hodin bez nultých hodin (například nedostatek učeben, úvazky pedagogů), neobstojí, v takovém případě je třeba volit raději zařazení hodin v pozdějších odpoledních hodinách a měly by to být předměty, jako například tělesná výchova, nepovinné předměty, výchovy,“ upozorňovala psycholožka.
Podle ní tedy logistické problémy školy nemohou být důvodem, aby děti pravidelně přicházely o spánek. Jako vhodnější řešení označuje posun některých předmětů do pozdějších odpoledních hodin a upřednostnění předmětů, které děti tolik duševně nezatěžují.
Oficiálně nulté hodiny neexistují, v praxi začíná škola v sedm
Zajímavým paradoxem je, že možnost zavádění nultých hodin byla formálně zrušena už v roce 2011. Přesto se řada škol podle zkušeností rodičů i žáků snaží tuto úpravu obcházet. Klíč je v terminologii: pojem „nultá hodina“ v aktuální vyhlášce skutečně nenajdeme, ale časový rámec umožňuje, aby vyučování začínalo velmi brzy.
Podle platné vyhlášky Ministerstva školství totiž platí, že „Školní vyučování začíná nejdříve v 7.00 hodin a končí nejpozději ve 20.00 hodin“. To znamená, že škola může první vyučovací hodinu oficiálně označit jako „první“, přestože reálně začíná už v 7:00.
V praxi tak dochází k situacím, kdy žáci sice podle předpisů nultou hodinu nemají, ale musí být ve škole stejně brzy, jako kdyby existovala. Pro děti z odlehlejších oblastí to znamená vstávání kolem páté hodiny ranní, někdy i dříve.
Dlouhý den: z domu v pět, návrat v pět odpoledne
Na dlouhodobě přehlížený problém upozornil i zpravodajský portál RTVS, který popsal realitu některých školáků velmi výmluvně. Podle jejich reportáže bývá pro část žáků běžné, že opouštějí domov ještě za tmy a vracejí se až v podvečer.
RTVS popisuje situaci následovně: „Vstávat do školy ráno v pět a přicházet z ní v pět odpoledne. I to je realita, která se děje, a to zejména těm žákům, kteří do škol cestují vlaky či autobusy ze vzdálenějších vesnic či měst. Na příliš časté nulté hodiny si stěžují i žáci gymnázia na Bilíkově ulici v bratislavské Dúbravce,“ uvádí zpravodajský portál.
Tento popis ukazuje, že pro některé školáky se běžný den mění ve vyčerpávající maraton, který začíná ještě před rozedněním a končí až v pozdním odpoledni. Děti tak mají minimum času na odpočinek, přípravu do školy i volnočasové aktivity.
Jsou nulté hodiny stále masovým problémem?
Podle některých škol už však situace není tak dramatická, jak by se mohlo zdát. Zástupkyně jednoho z prešovských gymnázií uvedla, že nulté hodiny jsou dnes spíše výjimkou než pravidlem a týkají se hlavně nejstarších ročníků.
Vysvětluje, že na jejich škole se nulté hodiny týkají pouze maturantů a dokonce jen v omezeném počtu případů. Jde o dvě hodiny tělesné výchovy týdně, které jsou zařazeny ráno především kvůli vytíženosti tělocvičny během dne.
„Takzvané nulté hodiny mají jen studenti maturitního ročníku, přičemž jde o dvě hodiny tělesné výchovy během jednoho týdne a důvodem je časové obsazení tělocvičny. Nižší ročníky standardně před 8. hodinou ranní vzdělávací proces nezačínají. V posledních letech došlo také k úpravě přestávek a poledních přestávek podle aktuální vyhlášky,“ objasňuje zástupkyně prešovského gymnázia.
Podle informací z dalších středních škol a gymnázií, které máme k dispozici, podobnou úpravu rozvrhů absolvovala většina institucí. Část škol se snaží začátek vyučování posouvat spíše k osmé hodině a nulté hodiny omezit nebo úplně zrušit – případně je ponechat jen u specifických předmětů či ročníků.
Odborníci: spánek dětí musí být prioritou
Psychologové však i nadále apelují na to, aby se při tvorbě rozvrhů hledělo především na zdraví a vývoj dětí, nikoli na pohodlí rozpisu učeben či úvazků pedagogů. Dlouhodobý nedostatek spánku může podle odborníků vést k horší koncentraci, zhoršení prospěchu, zvýšené podrážděnosti i k psychickým potížím.
Debata o nultých hodinách tak není jen technickou otázkou školních rozvrhů, ale zásadním tématem pro celou společnost – jde o to, zda jsme ochotni nastavit školní systém tak, aby respektoval biologické potřeby dětí, nebo zda budeme i nadále trvat na časných začátcích vyučování, které jim mohou dlouhodobě škodit.
