Před více než patnácti lety svět ohromil příběh Billa Wieseho, křesťanského autora, který tvrdil, že měl děsivý zážitek z pekla. Jeho kniha „23 Minutes in Hell“ se okamžitě stala bestsellerem a otevřela otázky o existenci posmrtného života. Tento muž totiž tvrdí, že se mu podařilo navštívit místo, o kterém se mnohým zdá jen v nejhorších nočních můrách. Bill popsal, jak jednoho dne v roce 1998 zažil něco, co by nikdo nechtěl prožít – mimotělní zážitek, který ho přenesl přímo do pekla.
„Ocitl jsem se mimo své tělo a byl vtažen do temného tunelu směřujícího přímo do pekla,“ popsal Bill. Tento zážitek se podle něj odehrál kolem třetí hodiny ranní, když se probudil, aby se napil vody. Místo toho ho však přemohl pocit, že jeho duše opustila tělo a ocitla se na neznámém místě. Náhle se před ním otevřela scéna, kterou popsal jako peklo.
Podle Wieseho vyprávění bylo peklo plné děsivých obrazů, nesnesitelného horka a démonů, kteří tam měli úplnou kontrolu. „Všude byl nesnesitelný žár a já jsem se ocitl ve špinavé cele plné kamení, zápachu a kouře,“ vzpomíná. Bill podrobně popsal i další děsivé detaily, včetně neuvěřitelného horka, které pociťoval. Přestože tam strávil jen 23 minut, tento čas pro něj znamenal nekonečné utrpení.
Jak se blížil ke konci temného tunelu, začal cítit intenzivní horko, které bylo téměř nesnesitelné. Nakonec se objevil v špinavé cele, kde se nacházelo kamenité prostředí plné kouře a strašlivého zápachu. Tato scéna se měla stát prvním děsivým náznakem toho, co na něj čekalo.
„Zůstalo ve mně nesmazatelné trauma, když jsem viděl, jak dva démoni útočí na další duše a trýzní je,“ vzpomíná Bill. Když se dostal do cely, byl okamžitě konfrontován s dvojicí démonů, kteří se zaměřili na jeho trýznění. Popisoval, jak pociťoval nesnesitelnou bolest, jako by mu praskaly všechny kosti v těle.
Wiese nejen popsal démony, kteří na něj útočili, ale také zmínil, že spatřil další lidi, kteří trpěli v plamenech. „Lidé byli jako kostlivci, jejich těla hořela, a jejich křik byl k nevydržení,“ uvedl. Scéna, kterou popsal, byla jako vystřižená z těch nejhorších nočních můr. Lidé, které viděl, byli uvězněni v plamenech, jejich těla vypadala jako kostlivci a jejich nekonečný křik odrážel nepředstavitelné utrpení.
Kromě toho Bill také popsal atmosféru pekla. „Horko bylo neúnosné a dýchání téměř nemožné, zatímco zápach síry a hniloby naplňoval vzduch,“ popsal své pocity. Jeho popis prostředí pekla je děsivý – vedle vysokých teplot a dusivého vzduchu se neustále potýkal se zápachem rozkládajících se těl a sírového kouře.
Po návratu do svého těla se Bill Wiese rozhodl svůj zážitek sdílet s co největším počtem lidí. Svým svědectvím vyvolal mezi veřejností bouřlivé reakce. Zatímco někteří lidé ho podporují a věří, že jeho příběh je autentický důkaz existence pekla, jiní ho považují za náboženský mýtus nebo výsledek psychologického stavu.
Podobné mimotělní zážitky nejsou ve vědecké komunitě neznámé. Vědci tvrdí, že mohou být způsobeny změnami v mozkové chemii nebo halucinacemi v kritických fyzických či psychických stavech. Otázky o existenci posmrtného života však stále zůstávají nezodpovězené a příběhy jako ten od Billa Wieseho otevírají prostor pro spekulace i další výzkum.
Bez ohledu na to, jak si jeho zážitek vysvětlíte, Billova kniha „23 Minutes in Hell“ přitáhla pozornost k otázce, co se stane po smrti. Je možné, že nás skutečně čeká něco tak strašlivého? Nebo jde jen o výplod lidské mysli? To je otázka, kterou si musí každý z nás zodpovědět sám.
