Vědci upozorňují, že genetika sama o sobě není osudem – zásadní roli stále hraje prostředí, životní styl a výchova. Přesto jsou výsledky několika rozsáhlých studií natolik výrazné, že zpochybňují dříve zažitou představu, že za všechno mohou geny obou rodičů stejným dílem. Některé vlastnosti se totiž podle dostupných dat dědí převážně po matce.
1) Inteligence: proč má mozek blíž k matce než k otci
Jedním z nejdiskutovanějších témat posledních let je otázka, odkud pochází naše IQ. Zda je důležitější genetika, nebo prostředí, a pokud geny, tak čí – matčiny, nebo otcovy? Na tuto otázku se pokusil odpovědět tým vědců z Univerzity v Glasgow, který se zaměřil na rozsáhlý soubor více než 12 000 mladých lidí ve věku 14 až 22 let.
Výzkumníci podrobně analyzovali nejen výsledky inteligenčních testů, ale také socioekonomické zázemí rodiny, úroveň vzdělání rodičů a další faktory, které mohou rozvoj inteligence ovlivnit. Závěry studie naznačují, že genetická složka inteligence je výrazněji spojena s geny, které děti dědí po matce. Podle publikovaných údajů se IQ dětí v průměru lišilo od IQ jejich matek pouze zhruba o 15 bodů.
Výsledek neznamená, že otec nehraje žádnou roli – jeho vliv se může projevit jinak, například v osobnostních rysech, motivaci či podpoře vzdělání. Z genetického hlediska však výzkum podporuje teorii, že určité geny spojené s kognitivními funkcemi jsou častěji aktivní, pokud pocházejí od matky. Vědci přesto upozorňují, že inteligence je komplexní vlastnost a nelze ji zjednodušit pouze na původ genů.
2) Spánkové návyky: když matčina nespavost přechází na děti
Další oblastí, kde se ukazuje silný vliv mateřské linie, je spánek. Kvalita a délka spánku zásadně ovlivňují zdraví, psychickou pohodu i výkonnost. Studie zveřejněná v odborném časopise Sleep Medicine se zaměřila na to, jak se spánkové návyky přenášejí z rodičů na děti.
Výzkum zjistil, že děti matek trpících nespavostí nebo poruchami spánku mají tendenci chodit spát později, spát kratší dobu a celkově hůře odpočívat. Zajímavým zjištěním je, že podobně silná souvislost s otci prokázána nebyla. Ačkoli prostředí domácnosti a každodenní režim hrají nezanedbatelnou roli, výsledky naznačují, že určité predispozice k poruchám spánku mohou být vázány právě na mateřskou genetickou výbavu.
V praxi to znamená, že pokud matka dlouhodobě bojuje s nespavostí, její děti mohou mít vyšší riziko podobných potíží, a to nejen kvůli naučeným návykům, ale i kvůli genetickým faktorům. Odborníci proto doporučují, aby rodiny, v nichž se problémy se spánkem vyskytují opakovaně, věnovaly spánkové hygieně zvýšenou pozornost a v případě potřeby vyhledaly odbornou pomoc.
3) Rychlost stárnutí: tajemství ukryté v mitochondriální DNA
Stárnutí je přirozený proces, který ovlivňuje řada faktorů – od životního stylu přes stres až po genetiku. Zajímavý pohled na roli mateřské linie přinesl výzkum vědců z Institutu Maxe Plancka, kteří se zaměřili na tzv. mitochondriální DNA. Mitochondrie jsou malé struktury v buňkách, které zajišťují tvorbu energie, a jejich genetická informace se dědí výhradně po matce.
Vědecký tým zjistil, že mitochondriální DNA může do určité míry ovlivňovat rychlost stárnutí organismu. Změny či poškození v této části genetické výbavy se mohou promítnout do toho, jak rychle se v těle hromadí známky stárnutí, například zhoršování funkce buněk či zvýšené riziko některých onemocnění souvisejících s věkem.
Je důležité dodat, že tato konkrétní studie byla provedena na myších, nikoli na lidech. Vědci proto zdůrazňují, že je potřeba dalšího výzkumu, aby bylo možné s jistotou říci, jak přesně se tyto poznatky přenášejí na člověka. Přesto výsledky naznačují, že geny zděděné po matce mohou hrát významnou roli v tom, jak rychle náš organismus stárne a jak dlouho si udržíme vitalitu.
4) Menopauza: kdy přijde, může naznačit matčin příběh
Specifickým příkladem vlastnosti, která je úzce spjata s mateřskou linií, je věk nástupu menopauzy u žen. Menopauza je přirozené období, kdy dochází k ukončení menstruačního cyklu a plodného období. To, kdy přesně nastane, se u jednotlivých žen výrazně liší – některé ji zažijí před 45. rokem života, jiné až po padesátce či ještě později.
Studie Britského institutu pro výzkum rakoviny z roku 2011 sledovala více než 2 000 žen a zaměřila se právě na souvislost mezi věkem menopauzy a rodinnou anamnézou. Výsledky ukázaly, že jak časná (před 45. rokem), tak pozdní menopauza (po 55. roce) se často vyskytují v rodinách opakovaně. Ženy, jejichž matky nebo sestry procházely menopauzou nezvykle brzy nebo naopak výrazně později, měly až šestkrát vyšší pravděpodobnost, že u nich nastane v podobném věku.
Výzkumníci ale zároveň upozorňují, že geny nejsou jediným faktorem. Velký vliv má i životní styl, například kouření, které může nástup menopauzy urychlit přibližně o dva roky. Roli hraje také celkové zdraví, výživa nebo dlouhodobý stres. Přesto platí, že pokud chcete mít představu, kdy by u vás menopauza mohla nastat, vyplatí se podívat především na zkušenosti vaší matky a dalších ženských příbuzných.
Geny nejsou osud, ale matka má v genetice výsadní postavení
Současná věda stále podrobněji ukazuje, že matka předává dětem mnohem víc než jen polovinu DNA. U některých vlastností, jako je inteligence, spánkové návyky, rychlost stárnutí či u žen načasování menopauzy, se její vliv jeví jako výraznější než vliv otce. To ale neznamená, že otec nehraje roli – podílí se na jiných stránkách osobnosti, zdraví i životních vyhlídek dítěte.
Odborníci se shodují, že genetika a prostředí se navzájem prolínají a ovlivňují. I když tedy určité predispozice přicházejí z matčiny strany, životní styl, vzdělání, péče o zdraví a psychická pohoda mohou průběh mnoha těchto procesů zásadně změnit. Přesto je pro mnoho lidí překvapivé, jak silnou roli mají geny, které přebíráme právě po matce – ať už jde o mozek, spánek nebo to, jak rychle budeme stárnout.
