Na význam čtení pro dětský vývoj nově upozorňuje rozsáhlá studie britských vědců, která přináší překvapivě konkrétní závěry: děti, které si v dětství četly pro radost, mají podle výsledků výzkumu nejen lepší studijní výsledky, ale také větší objem mozku.
Velká britská studie: 10 tisíc dětí pod drobnohledem
Na výzkumu spolupracovaly týmy z prestižních britských univerzit v Cambridge a Warwicku. Zaměřily se na skupinu přibližně 10 000 dětí ve věku 11 až 13 let. Vědci je rozdělili do dvou základních skupin podle toho, zda v raném dětství četly, nebo ne:
– část dětí nebyla v předškolním a mladším školním věku zvyklá číst knihy;
– druhá skupina dětí četla pro potěšení zhruba mezi 3. a 10. rokem věku.
Nešlo však jen o jednoduchý dotazník. Výzkumníci využili skenování mozku, sledovali výsledky dětí ve škole, zadávali jim kognitivní testy (tedy testy zaměřené na paměť, pozornost, myšlení či jazykové schopnosti) a nechali je vyplnit také podrobné dotazníky týkající se chování a psychického stavu.
Ukázalo se, že děti, které v minulosti četly pro potěšení, měly větší mozkovou kapacitu, dosahovaly lepších výsledků ve škole, lépe mluvily, četly a psaly a zároveň vykazovaly méně problémů s chováním, jako jsou konflikty, porušování pravidel a agresivita.
Jinými slovy: děti, které si v dětství pravidelně četly pro radost, měly podle studie větší objem mozku a vykazovaly lepší jazykové i školní dovednosti, ale také méně problémů s chováním. Méně často se u nich objevovaly konflikty, porušování pravidel či agresivní projevy.
Co přesně čtení dětem přináší?
Výsledky výzkumu naznačují, že čtení není jen volnočasová zábava, ale zásadní vývojový stimul. Podporuje růst a propojování mozkových struktur, které jsou důležité pro:
– porozumění textu a mluvenému slovu;
– schopnost soustředit se a udržet pozornost;
– rozvoj fantazie a kreativity;
– emoční vnímavost a empatii;
– zvládání stresu a náročných situací.
Děti, které si čtou, tak mohou mít do budoucna výraznou výhodu – nejen ve škole, ale i v každodenním životě. Zároveň se ukazuje, že čtenářský návyk je nejefektivnější budovat už od předškolního věku.
Kolik času s knihou je ještě zdravé?
Vědci přesto upozorňují, že i u čtení platí pravidlo: všeho s mírou. Přestože má čtení prokazatelné benefity, nadměrné vysedávání s knihou může přinášet jiný typ rizik – především pokud nahrazuje pohyb a fyzickou aktivitu, které jsou pro dětský organismus stejně nepostradatelné.
Podle autorů studie se jako optimální jeví, když dítě věnuje čtení přibližně 12 hodin týdně. To odpovídá zhruba necelým dvěma hodinám denně, které lze rozdělit například mezi školní povinnosti a volnočasové čtení.
Děti, které tráví s knihami podstatně více času, mohou podle odborníků čelit problémům souvisejícím s nedostatkem pohybu – například zhoršenému držení těla, bolestem zad, nadváze či celkovému snížení fyzické kondice. Dlouhé sezení, byť s kvalitní literaturou, tak může mít paradoxně negativní dopad na zdraví.
Čtení není jen zábava: zásadní vliv na mozek i psychiku
Na komplexní přínos čtení upozorňuje i profesorka Barbara Sahakian z katedry psychiatrie na univerzitě v Cambridge, která se na výzkumu podílela. Připomíná, že knihy neformují jen znalosti, ale také vnitřní svět dítěte a jeho psychickou odolnost.
„Čtení není jen příjemným zážitkem. Obecně se uznává, že podněcuje myšlení a kreativitu, zvyšuje empatii a snižuje stres. A co víc, zjistili jsme významné důkazy, že souvisí s důležitými vývojovými faktory u dětí, zlepšuje jejich kognitivní funkce, duševní zdraví a strukturu mozku, které jsou základem pro budoucí učení a životní pohodu,“ uvedla profesorka Barbara Sahakian z katedry psychiatrie na univerzitě v Cambridge, kterou citoval web univerzity.
Její slova potvrzují, že čtení může být pro děti ochranným faktorem – pomáhá jim lépe zvládat stres, chápat emoce druhých a vytvářet si stabilnější psychické zázemí. To je v době rostoucích problémů s úzkostmi a depresí u mladistvých mimořádně důležité.
Vědecké závěry, které by rodiče neměli ignorovat
Studie, o níž je řeč, byla zveřejněna v polovině července v prestižním vědeckém časopise „Psychological Medicine“. Zařazení do takového periodika znamená, že výzkum prošel odborným posouzením a splňuje přísná kritéria vědecké kvality.
Pro rodiče z toho plyne jednoznačné poselství: pokud chtějí svým dětem dát do života náskok, vyplatí se:
– začít s předčítáním co nejdříve;
– budovat doma prostředí, kde jsou knihy běžnou součástí dne;
– podporovat dítě, aby četlo pro radost, ne jen z povinnosti;
– hlídat, aby čtení nenahrazovalo pohyb a pobyt venku.
Výzkum tak přináší jednoduchý, ale silný závěr: pravidelné čtení v dětství může ovlivnit nejen školní úspěchy, ale i samotnou stavbu dětského mozku. A přestože jde o nenápadnou aktivitu, její dopad může být zásadní – na celý další život.
