Zapomeňte na mýty o cukru a plísni
První věc, kterou je potřeba si ujasnit, je strach z podvodu. Lidé se často ptají, zda bílá vrstva neznamená, že včelař včely příliš krmil cukrem. Odpověď je jasná: Ne. Cukerný sirup krystalizuje úplně jiným způsobem. Tato bílá pěna, odborně nazývaná „medový květ“, je čistá glukóza.
Med se skládá ze dvou hlavních cukrů – fruktózy a glukózy. Zatímco fruktóza udržuje med tekutý, glukóza chce krystalizovat a vytvářet pevné struktury. Pokud je med extrémně kvalitní a má v sobě jen minimum vody, krystalky glukózy začnou doslova vytlačovat vzduchové mikrobublinky a drobné částečky pylu k povrchu a ke stěnám sklenice. Tam vytvoří onu bílou vrstvu, která připomíná jemný sníh.
Proč v obchodních řetězcích „pěnu“ neuvidíte?
Možná vás napadne, proč med z regálu v supermarketu vypadá i po roce stále stejně jako sirup. Odpověď je smutná: takový med prošel procesem „umrtvení“. Aby se zabránilo krystalizaci a tvorbě bílých map, velkoprůmyslové linky med zahřívají na vysoké teploty (pasterizují ho) a pod tlakem ho filtrují, aby odstranily i ty nejmenší částečky pylu.
Tím sice získají čirý produkt, který v regálu vypadá dobře, ale zničí se tím to nejcennější – enzymy a vitamíny. Bílá pěna se vytvoří jen v medu, který je „živý“. Je to důkaz, že ho nikdo nepřevařil a že v něm zůstalo všechno to dobré, co včely do úlu přinesly.
Koncentrované zdraví na jedné lžičce
To nejzajímavější na bílé pěně je její složení. Nejenže je to důkaz pravosti, ale je to i nutriční bomba. Tato vrstva totiž funguje jako magnet na pyl a propolisové částice, které během krystalizace stoupají vzhůru.
Pyl v této formě je nesmírně bohatý na bílkoviny a působí jako přírodní posilovač imunity. Pokud si tuto pěnu seškrábnete na lžičku a sníte ji, dostáváte do těla koncentrovanou dávku látek, které pomáhají bojovat proti alergiím a zánětům. Navíc má tato pěna unikátní chuť – je jemnější než zbytek medu, připomíná luxusní cukrovinku, a přitom je stoprocentně přírodní.
Jak poznat rozdíl mezi „zázrakem“ a kvašením?
Je pravda, že někdy může pěna signalizovat problém, ale rozdíl poznáte na první pohled (a čich). Pokud je pěna suchá, tuhá a med pod ní voní krásně po vosku a květech, je to v pořádku. Je to „medový květ“.
Pokud by ale pěna byla tekutá, plná velkých bublin a med by zapáchal kysele nebo po kvašeném ovoci či pivu, pak jde o kvašení. To se stává, když včelař med vytočí příliš brzy, dokud je v něm moc vody. Poctivý med s nízkou vlhkostí ale nikdy nezkvasí – v egyptských pyramidách našli archeologové med starý tisíce let, který byl stále jedlý. A hádáte správně – byl krystalizovaný.
Závěrem: Milujte svou pěnu
Příště, až uvidíte v medu bílou mapu, nechtějte ji reklamovat. Naopak se radujte. Máte totiž jistotu, že váš včelař odvedl poctivou práci, med neošidil teplem a nechal v něm všechno to, co dělá med lékem. Je to vzkaz přímo z úlu, že příroda je v té sklenici stále přítomná.
Tato bílá „vada“ je ve skutečnosti tou nejlepší vizitkou, jakou může poctivý včelí produkt mít. Takže lžičku do ruky a tu nejlepší část medu si vychutnejte hned jako první!
