Je trojnásobnou Zlatou slavicí a ženou, která do upjatého československého mainstreamu vtrhla jako neřízená střela. Petra Janů dnes s nadhledem vzpomíná na své divoké začátky, kdy ji režiséři posílali zpět do fabriky a budoucí manžel ji drsně ponižoval. Proč se rocková ikona musela potýkat s komunistickými zákazy kvůli jedné nevinné větě a jak vypadala její cesta z kanceláře v Náchodě až na vrchol hitparád?
Od psacího stroje k rockové revoluci
Příběh Petry Janů (73) připomíná scénář k filmu. Cesta z malé vísky Sekerovy Loučky k profesionálnímu zpěvu nebyla dlážděná růžemi, ale štosy papírů v náchodské fabrice Tepna. Jako mladá ekonomka s ranečkem buchet Petra brzy zjistila, že život u psacího stroje a šanonů pro ni není to pravé. Její rebelství se projevovalo už tehdy – i když bydlela na internátu přímo naproti fabrice, nikdy nedorazila do práce včas.
