Vypočítavost, která bolela víc než facka
„Tati, už na ten dům nemáš sílu,“ řekla Lucie sladce, ale v očích jí tančily dolary. „V domově ti bude líp, máš tam kamarády, sestřičky se o tebe postarají...“ Marek jen přikyvoval. „Akorát nám děláš starosti. Pojď, už jdeme.“
Karel se cítil jako věc, kus nábytku, který už dosloužil. Když ho nacpali do taxíku, s sebou měl jen malý ošoupaný kufr a starou, plechovou krabičku od sušenek. V jeho očích se leskly slzy, ale nepromluvil ani slovo. Co by taky řekl? Jejich srdce byla z kamene.
Zlatá pusa malé Aničky
V domově důchodců se Karel cítil opuštěný. Děti ho navštěvovaly jen ze zdvořilosti, vždy jen na pět minut. Jediná, kdo mu dělal radost, byla mladá sestřička Anička. Byla plná života, naslouchala mu a vyprávěla mu o svém snu: otevřít si malou pekárnu, ale neměla peníze na start.
Jednoho dne Karel ležel na posteli a díval se na svou plechovou krabičku. „Aničko,“ řekl tiše, „moje děti už mě nechtějí. Ale já ti věřím. Ty máš dobré srdce. Chci, abys tohle měla.“
Anička se podívala na krabičku plnou starých, zašlých mincí. „Dědečku, to jsou jen staré mince. Nechci si brát vaše vzpomínky.“
Karel se usmál. „Jen si je vezmi, Aničko. Jednou pochopíš. Až přijde ten správný čas.“
Šok na dražbě, který jim změnil život
O pár měsíců později se v televizi objevila zpráva, která otřásla celým městem. Na tajné dražbě v Mnichově se prodala neuvěřitelně vzácná sbírka starých českých mincí za rekordních 75 milionů korun! Odborníci ji označili za „poklad století“, o kterém se myslelo, že je navždy ztracen.
Marek a Lucie zrovna snídali a málem jim zaskočila káva. V tu chvíli si vzpomněli na otcovu starou plechovou krabičku plnou „bezcenných“ mincí. Karel totiž celý život sbíral mince a kdysi jim o tom vyprávěl, ale oni ho odbyli. „Staré krámy,“ řekli tehdy.
Když se snažili Karla okamžitě navštívit, dozvěděli se šokující zprávu. Karel zemřel před týdnem. A celá jeho sbírka mincí byla odkázána „jediné osobě, která pro něj měla skutečné srdce“ – Aničce.
Boží mlýny melou!
Anička si otevřela svou vysněnou pekárnu, která se stala okamžitě hitem. Její dobrota se jí vrátila tisíckrát. Marek a Lucie zůstali s prázdnýma rukama, plní hořkosti a lítosti. Prodej domu jim vynesl jen zlomek toho, co jim mohlo patřit. Jejich chamtivost je připravila o jmění.
„Nikdy nevíte, jaký poklad se skrývá v obyčejné plechové krabičce. A nikdy nezapomeňte, že skutečná hodnota člověka se neměří penězi, ale laskavostí, kterou dává druhým,“ zaznělo na Karlově pohřbu.
