Cori Salchertová je ženou, která se rozhodla svůj život zasvětit péči o děti, které nikdo jiný nechce. Když kvůli vlastní nemoci nemohla nadále vykonávat svou práci porodní asistentky, rozhodla se najít nový smysl svého života. A ten našla v péči o děti s vážnými nemocemi, které nemají šanci na uzdravení. Cori věří, že i tyto děti si zaslouží strávit své poslední dny obklopené láskou, ve vřelém prostředí a s pocitem přijetí.
V roce 2012 založila projekt, který nazvala „Dům poslední lásky“. Tento dům se stal útočištěm pro nevyléčitelně nemocné děti, které rodiče nemohli, nebo nechtěli, vzít domů kvůli psychické zátěži spojené s nevyhnutelnou ztrátou. „Je to neuvěřitelný dar být součástí života těchto dětí, mít možnost zmírnit jejich bolest a milovat je, i když nám za to nemohou nic vrátit. Ani úsměv,“ říká Cori, když se snaží popsat hloubku svého poselství.
Není lehké si představit, jak těžké musí být starat se o děti, jejichž život končí dříve, než se vůbec pořádně rozběhl. Někteří rodiče se prostě nedokáží smířit s realitou, že jejich dítě zemře, a nejsou schopni unést tuto emocionální zátěž. Cori a její rodina však tuto břemeno převzali a snaží se dětem v jejich posledních chvílích dát co nejvíce lásky a pozornosti. „Je to pro nás způsob, jak ukázat, že i když tyto děti odcházejí, zaslouží si být milovány a respektovány až do konce,“ vysvětluje Cori.
S podporou svého manžela a osmi dětí Salchertovi vytvořili domov, který je nejen místem péče, ale i útočištěm lásky a naděje. „Naše děti chápou, že láska není o tom, co dostáváme, ale o tom, co dáváme,“ dodává Cori. Tato filozofie je základem všeho, co dělají.
Mezi dětmi, které prošly tímto zvláštním domem, byl i malý Charlie, který kvůli vážnému poškození mozku neměl šanci na dlouhý život. Strávil se Salchertovými dva roky, které byly plné lásky a péče, než odešel na věčnost. „Bylo to těžké, ale věděli jsme, že jsme mu dali to nejlepší, co jsme mohli,“ vzpomíná Cori na Charliesův příběh.
Coriina motivace je hluboce zakořeněná v jejím vlastním životě. Když byla mladší, její sestra Amie tragicky zemřela poté, co se utopila v rybníku. Amie trpěla meningitidou a byla umístěna do domova pro postižené děti, kde se udála tato tragédie. „Ptala jsem se, kde byl Bůh, když se to stalo, a proč to dopustil,“ přiznává Cori. Tato ztráta ji nakonec vedla k tomu, aby se věnovala pomoci dětem, které čelí podobně těžkému osudu.
Cori Salchertová svou prací inspiruje mnoho lidí nejen ve Spojených státech, ale i po celém světě. Její projekt „Dům poslední lásky“ ukazuje, že i v těch nejsmutnějších a nejnáročnějších chvílích lidského života může láska zvítězit nad zoufalstvím. A i když jsou některé momenty plné zármutku, Cori je přesvědčená, že její poslání je to nejcennější, co kdy mohla dělat. „I v těchto smutných okamžicích se najde místo pro lásku a soucit,“ říká s odhodláním. A tato láska se dotýká nejen dětí, o které pečuje, ale i všech lidí, kteří o jejím příběhu slyší.
