Leona tvrdila, že měla velmi živé vize, v nichž se jí zjevovali již zesnulí členové rodiny, a dokonce také Ježíš. Tyto obrazy byly natolik realistické a intenzivní, že je vnímala jako skutečnost. Po probuzení z kómatu však přišel další šok: ztratila paměť a nedokázala poznat ani vlastního partnera. Její okolí sledovalo, jak se sebevědomá žena během krátké doby mění v člověka, který se nedokáže orientovat v realitě.
Lékaři se zprvu domnívali, že jde o závažný psychický rozvrat nebo komplikovanou neurologickou poruchu. Přes vyšetření a sledování však dlouho neměli jasnou odpověď na to, co přesně tyto extrémní stavy vyvolává. Zatímco se blížil termín porodu, zůstávala skutečná příčina skryta.
Šok po porodu: nález o velikosti tenisového míčku
Rozuzlení celé záhady přišlo až ve chvíli, kdy Leona přivedla na svět své dítě. Na první pohled vše nasvědčovalo šťastnému konci – na svět se narodil zdravý chlapeček. Euforie personálu i rodiny ale netrvala dlouho. V průběhu následných vyšetření totiž lékaři v těle čerstvé matky objevili něco, co jim doslova vyrazilo dech.
Uvnitř Leonina těla se nacházel útvar o velikosti tenisového míčku. Po jeho podrobnějším prozkoumání se ukázalo, že nejde o obyčejný nádor. Lékaři přiznali, že nález nese znaky tzv. teratomu – útvaru, který může obsahovat různé tkáně. V tomto případě šlo o obzvlášť znepokojivý objev: útvar měl zuby i vlasy.
Podle lékařů nebylo vyloučeno, že by se mohlo jednat o Leonino nevyvinuté dvojče, které v jejím těle přetrvávalo od narození a postupem času rostlo, aniž by o něm kdokoli věděl. Až těhotenství a změny v jejím organismu pravděpodobně přispěly k tomu, že se tento útvar začal výrazněji projevovat a způsobil dramatické zhoršení jejího zdravotního stavu.
První signály už roky před těhotenstvím
Ukázalo se, že potíže neodstartovalo až těhotenství. Leona měla první varovné příznaky už v roce 2011. Sama popisuje, že se tehdy začala cítit zvláštně a vnímala své tělo jinak než dříve. Byla nadměrně citlivá na světlo i běžné zvuky, které ji z ničeho nic začaly obtěžovat.
„Když jsem otevřela oči, začaly mě bolet a zvonilo mi v uších. Lékař mi řekl jen to, že mám zánět,“ cituje Leonu britský deník Mirror. Zpočátku se zdálo, že by mohlo jít o relativně banální problém. Jenže stav se nezlepšoval – naopak. Leona začala být stále více vyčerpaná a psychicky rozhozená.
Postupně se z dříve sebejisté ženy stala osoba sužovaná úzkostmi a paranoiou. Začala se bát vycházet z domu, ztrácela důvěru ve vlastní vnímání reality a její duševní pohoda se hroutila. Změny, které zpočátku působily jako neurologické či psychické potíže, měly ve skutečnosti fyzickou příčinu, kterou tehdy nikdo netušil.
Halucinace, strach a pád na dno
Jak čas plynul, Leonin zdravotní stav se nadále zhoršoval. Zvládnout běžný denní režim bylo stále těžší. V jednu chvíli už nemohla ani normálně chodit a začaly se objevovat halucinace. Sama později přiznala, že realita a výplody její mysli se jí začaly nebezpečně prolínat.
„Viděla jsem věci, které neexistovaly,“ popsala Leona své děsivé prožitky. Tyto stavy ji uvrhly do ještě hlubší izolace a strachu. Okolí si mohlo myslet, že jde o těžkou psychickou poruchu, ale skutečnost byla mnohem složitější – v jejím těle v tichosti rostl útvar, který ovlivňoval její organismus i psychiku.
V okamžiku, kdy otěhotněla, došlo k dalšímu zlomu. Hormonální změny a zátěž organismu její stav ještě více vyhrotily. Halucinace zesílily, fyzické obtíže se stupňovaly a nakonec vyústily v kolaps, po kterém Leona upadla do kómatu. V tomto stavu strávila zhruba čtyři měsíce.
Čtyři měsíce v kómatu a boj o návrat k životu
Období kómatu zůstává pro Leonu zahaleno mlhou. Sama přiznává, že má jen útržkovité vzpomínky a většinu toho, co se dělo, zná pouze z vyprávění. Přesto na ni toto období zanechalo hluboké psychické jizvy. Když se probrala, musela čelit nejen ztrátě paměti, ale i šoku z toho, že nepoznává nejbližší osoby.
Jediné, co ji podle jejích slov udržovalo vnitřně nad vodou, byla myšlenka na dítě, které v sobě nosila. Vědomí, že musí být silná pro své nenarozené miminko, se pro ni stalo klíčovým motivem v boji o přežití. Přestože její tělo i mysl procházely extrémní zátěží, těhotenství nakonec nepřímo přispělo k odhalení pravdy.
Po porodu úleva: problémy způsoboval útvar skrytý od narození
Po porodu a následném odstranění nálezu se Leonin stav začal postupně stabilizovat. Ukázalo se, že útvar v jejím těle pravděpodobně rostl už od narození a roky nenápadně ovlivňoval její zdraví. Teprve těhotenství a zátěž organismu způsobily, že se jeho přítomnost projevila naplno, a to dramatickým a děsivým způsobem.
Lékaři se shodli, že právě tento nález byl klíčovým faktorem, který stál za jejími neobvyklými neurologickými a psychickými příznaky – od citlivosti na světlo a zvuky přes úzkosti, paranoiu a halucinace až po kóma. Porodem a následným zákrokem se tak vyřešila záhada, která Leonu pronásledovala celé roky.
Příběh Leony Daly tak ukazuje, jak mohou být některé zdravotní stavy na první pohled mylně vykládány jako čistě psychické problémy, přestože jejich původ leží hluboko v těle. Zároveň připomíná, jak zásadní může být důkladné vyšetření a hledání příčiny i tam, kde se zdánlivě nabízí jednoduché vysvětlení.
