Tito mladíci byli nakonec nemilosrdně potrestáni – veřejně je popravili. Květa se na tuto popravu musela dívat, což jí navždy zprotivilo sex a heterosexuální muže. Prohlašovala, že se po této události stýkala pouze s gayi, které považovala za něžné a hodné duše. Výjimkou byl pouze její druhý manžel a otec její jediné dcery.
Osobní život a manželství
Poprvé se Květa Fialová vdala v jednadvaceti letech za dramaturga Jiřího Vosku. Jejich manželství však nebylo šťastné a Květa se od něj po krátké době odstěhovala do márnice v Kolíně, kde hledala klid a útočiště.
Podruhé se zamilovala do herce Gustava Opočenského, který slíbil, že jim zařídí skvělé bydlení. Květa mu důvěřivě předala všechny úspory a rodinné šperky, ale když dorazili na místo, kde měl dům stát, nic tam nenašli. Opočenský všechno propil.
V tu chvíli Květa pomýšlela na nejhorší, že si sáhne na život. Štěstí ji však potkalo s režisérem Pavlem Hášou, se kterým strávila padesát let. O něm vždy hovořila jako o hodném tatínkovi a manželovi. Spolu měli dceru Zuzanu. Klíčem k jejich trvalému vztahu byla tolerance a svoboda, kdy každý měl své zájmy a kamarády.
Boj s Alzheimerovou chorobou
První známky, že s Květou není něco v pořádku, se objevily při sledování jednoho koncertu, kdy se téměř každých pět minut ptala, kde se vystoupení odehrává. Tehdy jí byl oporou herec Josef Kubáník, který za ni psal knihu Poslední deník, když už toho nebyla schopna.
Výpadky paměti začal řešit s její dcerou Zuzanou. Nejprve to přičítali stáří, jelikož byla Květa stále schopna hrát v divadle. Postupem času se však její paměť stále zhoršovala. Lékařské vyšetření již nebylo možné odkládat a verdikt byl jasný – Alzheimerova choroba. Kvůli ní pak musela poslední tři roky života strávit ve specializovaném centru.
Přesto si stále myslela, že pracuje a každý večer ji čeká představení. Často jí to museli rozmlouvat. Občas měla záblesky jakéhosi prozření, když si začala stěžovat na to, jak dopadla. Zemřela v září roku 2017 ve věku 88 let.
Sdílejte tento článek svým přátelům.
