Ne každá epizoda anginy pectoris nutně skončí infarktem, ale samotná její přítomnost je jasným signálem závažného onemocnění věnčitých tepen. Ignorovat tyto projevy znamená vystavovat se vysokému riziku, že další záchvat už bude skutečný infarkt myokardu.
Jak angina pectoris vzniká a proč je tak nebezpečná
Ateroskleróza jako tichý zabiják tepen
Nejčastější příčinou anginy pectoris je ateroskleróza – proces, při kterém se na stěnách cév postupně ukládají tukové látky, cholesterol a další složky, čímž vznikají aterosklerotické pláty. Ty zužují průsvit tepen a zhoršují průtok krve. Když srdce potřebuje více kyslíku, například při námaze nebo stresu, zúžené tepny to už nedokážou zajistit.
Méně často může být na vině spasmus koronární tepny (náhlé stažení cévy) nebo embolie, tedy vmetek, který cévu ucpe. Bez ohledu na příčinu však výsledek zůstává stejný – srdce trpí nedostatkem kyslíku a ozývá se bolestí.
Dva hlavní typy: stabilní a nestabilní angina pectoris
Lékaři rozlišují dva základní typy tohoto stavu, které se liší rizikovostí i průběhem:
Stabilní angina pectoris se objevuje opakovaně za podobných okolností – typicky při fyzické námaze, rychlé chůzi do schodů, při silném stresu či chladu. Příznaky po krátkém odpočinku nebo po podání nitroglycerinu obvykle odezní. I když jde o závažný stav, průběh je předvídatelnější.
Nestabilní angina pectoris je mnohem nebezpečnější. Potíže se mohou objevit i v klidu, bez zjevné zátěže, bývají intenzivnější, déle trvají a opakují se častěji. Tento typ je považován za akutní koronární syndrom a často předchází infarktu. Vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc a zpravidla i hospitalizaci.
Varovné příznaky, které nesmíte podcenit
Jak se předinfarktový stav projevuje
Typické projevy předinfarktového stavu jsou výrazné a často velmi nepříjemné. Mezi nejzásadnější patří:
Intenzivní bolest, tlak nebo svírání na hrudi, někdy popisované jako pocit, že „na hrudi leží těžký kámen“. Tento tlak se může šířit do levé paže, obou horních končetin, krku, dolní čelisti, zad nebo do oblasti mezi lopatkami.
Bolest bývá často doprovázena dalšími příznaky, jako jsou dušnost, pocit nedostatku vzduchu, závratě, nevolnost, zvracení a výrazné pocení. Někteří pacienti udávají i pocit úzkosti či blížící se katastrofy.
U části nemocných, zejména u žen, diabetiků nebo starších lidí, mohou být projevy méně typické. Místo silné bolesti na hrudi se objevuje například pálení v oblasti žaludku, tlak v nadbřišku, pocit nadýmání nebo trávicích obtíží. Tyto příznaky mohou být mylně přisuzovány „pouhému“ zažívacímu problému, a tím se ztrácí drahocenný čas.
Jak dlouho mohou potíže trvat
Epizoda typické anginy pectoris trvá obvykle několik minut. Potíže nastoupí při námaze a po jejím ukončení nebo po podání léku (například nitroglycerinu) ustupují. Pokud však bolest či tlak na hrudi nepoleví do 20 minut, nebo se naopak zhoršují, jde o stav, který může přecházet v infarkt.
V takové situaci už není prostor pro vyčkávání ani domácí experimenty s léky. Je nutné okamžitě kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu.
Co dělat, když máte podezření na předinfarktový stav
První kroky, které mohou rozhodnout o přežití
V případě, že se objeví výše popsané příznaky, je zásadní reagovat rychle a správně. Odborníci se shodují na následujícím postupu:
Ihned zavolat záchrannou službu. Nečekat, zda bolest „přejde sama“, neřídit se radami typu „ještě to zkus vydržet“. Každá minuta může znamenat rozdíl mezi včasným zásahem a nevratným poškozením srdečního svalu.
Posadit se do polosedu, uvolnit si oděv a zůstat v klidu. Fyzická aktivita v této chvíli srdce dále zatěžuje a může zhoršit průběh stavu.
Pokud je to možné, je vhodné zkontrolovat krevní tlak a případně i tepovou frekvenci. Tyto informace mohou být pro záchranáře cenné, ale nesmí zdržet volání pomoci.
Nejdůležitější zásadou zůstává: nepodceňovat příznaky. I zdánlivě mírná nebo nejasná bolest může být prvním signálem hrozícího infarktu, zejména pokud se objevuje u člověka s rizikovými faktory.
Je nutná hospitalizace?
Kdy lékaři trvají na sledování v nemocnici
O tom, zda pacient zůstane v nemocnici, rozhoduje lékař podle klinického stavu, výsledků vyšetření a charakteru potíží. U nestabilní anginy pectoris je však hospitalizace ve většině případů nezbytná. Důvod je jasný – riziko přechodu do infarktu je vysoké a pacient musí být pod nepřetržitým dohledem, často na monitorovaném lůžku.
Stabilní angina pectoris může být za určitých okolností řešena ambulantně, vždy však s nastavením léčby, doporučením režimových opatření a pravidelnými kontrolami u kardiologa. Jakékoli zhoršení stavu, změna charakteru bolesti nebo častější výskyt potíží je důvodem k okamžitému vyšetření.
Kdo je v největším ohrožení: rizikové faktory
Životní styl, který vede k problémům se srdcem
Rozvoj předinfarktového stavu a následného infarktu není náhodný – ve většině případů mu předchází roky působení rizikových faktorů. Mezi nejvýznamnější patří:
Kouření – tabák výrazně urychluje aterosklerózu, poškozuje cévní stěnu a zvyšuje srážlivost krve.
Cukrovka – diabetici mají vyšší sklon k postižení cév a často i méně typické příznaky, což může vést k pozdnímu rozpoznání problému.
Vysoký krevní tlak – dlouhodobě zatěžuje cévy i srdce, urychluje jejich opotřebení a podporuje vznik aterosklerózy.
Zvýšený cholesterol a triglyceridy – přispívají k ukládání tukových usazenin v cévních stěnách.
Obezita a nedostatek pohybu – zvyšují riziko vysokého tlaku, cukrovky i poruch tukového metabolismu.
Stres – dlouhodobé psychické napětí působí na srdce i cévy, zvyšuje krevní tlak a může být spouštěčem akutních potíží.
Vyšší riziko mají také muži nad 45 let a ženy nad 55 let. U žen navíc po menopauze klesá ochranný vliv ženských hormonů a riziko srdečně-cévních onemocnění prudce roste.
Včasná reakce může rozhodnout o životě
Proč se vyplatí poslouchat své srdce
Předinfarktový stav je jedno z nejdůležitějších varování, které nám tělo může dát. I když potíže někdy trvají jen krátce a následně odezní, neznamená to, že problém zmizel. Naopak – často jde o signál, že v koronárních tepnách už probíhají závažné změny, které mohou kdykoli vyústit v infarkt.
Včasná návštěva lékaře, důsledné vyšetření a nastavení léčby mohou předejít trvalému poškození srdce, výrazně snížit riziko náhlé srdeční příhody a v mnoha případech doslova zachránit život. Stejně důležitá je i změna životního stylu – omezení kouření, úprava stravy, více pohybu a práce se stresem.
Pokud tedy pocítíte tlak na hrudi, neobvyklou dušnost nebo nevysvětlitelnou únavu spojenou s bolestí v oblasti hrudníku či nadbřišku, nečekejte, že „to přejde“. Předinfarktový stav je chvíle, kdy se rozhoduje o budoucnosti vašeho srdce – a často i o budoucnosti vašeho života.
