Na rizika tichého infarktu upozorňuje lékařka urgentního příjmu Danijela Jevtić, která se s těmito případy setkává přímo v první linii. Podle ní nejde o onemocnění, které by se týkalo jen starších lidí se zavedenou diagnózou srdečních chorob – naopak zasahuje napříč generacemi, včetně osob v produktivním věku.
„V poslední době máme stále více tichých ischemií a je důležité, aby lidé znali příznaky. Polovina infarktů, které se stanou, je tichá a ve 30 procentech případů může být smrtelná. Jde o problém, který postihuje všechny generace,“ uvedla lékařka.
Nejasné projevy, jasné riziko: jak se může tichý infarkt ozvat
Veřejnost si často infarkt představuje jako náhlou, drtivou bolest na hrudi, která člověka srazí k zemi. U tichého infarktu ale může být průběh mnohem nenápadnější. Lékařka upozorňuje, že typické „školní“ příznaky se vůbec nemusí objevit, a právě proto lidé vyčkávají, místo aby vyhledali pomoc.
Varovné symptomy tichého srdečního infarktu
Mezi časté projevy, které mohou signalizovat tichý infarkt, patří podle lékařky zejména:
• Bolest v horní části hrudníku – nemusí být prudká, může jít o tlak, nepříjemný pocit, pálení či svírání.
• Bolest v horní části břicha – snadno zaměnitelná za zažívací potíže, „žaludeční nervozitu“ nebo problémy se žlučníkem.
• Bolest ramene nebo paže – často na levé straně, ale ne vždy; může vystřelovat do zad či krku.
• Bolest zubů – velmi zavádějící příznak, který si lidé vysvětlují jako problém se zuby či čelistním kloubem.
• Bolest v horní části ramen – neurčitá bolest, napětí nebo tlak v oblasti šíje a ramen.
• Mdloby a závratě – pocit na omdlení, nejistota v chůzi, náhlé slabosti.
• Výrazné vyčerpání – náhlý pokles výkonnosti, kdy běžná činnost začne být nezvykle náročná.
Lidé si podle lékařky často myslí, že infarkt bez ostré bolesti na hrudi nepřipadá v úvahu, a proto své potíže bagatelizují. Tím však riskují trvalé poškození srdečního svalu nebo dokonce náhlé úmrtí.
„Budou mít závratě, extrémní únavu, nebudou schopni dojít na zastávku autobusu, aniž by museli zastavit a odpočinout si. Včera to zvládli, dnes už ne. Jedním z příznaků je také bolest zubů nebo nadloktí. Tento problém postihuje staré i mladé, u mladších je příčinou stres. Častěji se to stává v pondělí, protože tehdy začínají pracovní týden. Bohužel mladí lidé užívají anabolika, steroidy či opiáty, což může být také příčinou,“ uvedla lékařka.
Kdo je v ohrožení: nejen senioři, ale i ženy a mladí lidé
Riziko tichého infarktu se netýká jen lidí s dlouholetou kardiologickou anamnézou. Danijela Jevtić upozorňuje, že do ohrožené skupiny patří i zdánlivě zdraví jedinci, kteří si neuvědomují kombinaci svých rizikových faktorů.
Mezi zvlášť ohrožené skupiny patří:
• Chroničtí pacienti – lidé s vysokým krevním tlakem, cukrovkou, poruchami lipidů či cévním onemocněním.
• Těhotné ženy – těhotenství samo o sobě představuje zvýšenou zátěž pro srdce a cévy.
• Mladé ženy užívající hormonální antikoncepci – zejména v kombinaci s kouřením, nadváhou nebo genetickou zátěží.
• Pacienti s autoimunitními onemocněními, jako je lupus či revmatoidní artritida – chronický zánět urychluje poškození cév.
• Lidé, kteří už infarkt prodělali – u nich je riziko další příhody výrazně vyšší, a to včetně tichých forem.
• Mladí lidé pod silným stresem – náročné pracovní tempo, nedostatek spánku, kombinace kofeinu, energetických nápojů a kouření.
• Uživatelé anabolik, steroidů a opiátů – tyto látky mohou dramaticky zvýšit zátěž srdce a vyvolat ischemii i u jinak mladého a fyzicky zdatného člověka.
Zajímavým a znepokojivým poznatkem z praxe je i to, že tiché infarkty se podle lékařky častěji objevují na začátku pracovního týdne, kdy se na organismus valí kombinace stresu, povinností a nedostatku odpočinku.
Kdy volat pomoc a proč nečekat, že to „samo přejde“
Odborníci se shodují, že u srdečních potíží rozhodují minuty. Pokud se objeví náhlá, nevysvětlitelná únava, dušnost při minimální námaze, závratě, bolest v oblasti hrudníku, ramen, paže, čelisti nebo zubů, která se liší od běžných potíží, je na místě okamžitě vyhledat lékaře nebo volat záchrannou službu.
Častou chybou je, že lidé čekají hodiny či dny s tím, že jde „jen o nervy“, „blokádu zad“ nebo „špatný spánek“. U tichého infarktu však může docházet k nevratnému poškození srdečního svalu, i když bolest není dramatická. Včasná diagnostika (například EKG, krevní testy na srdeční enzymy) může zásadně ovlivnit prognózu pacienta.
Odborníci doporučují nepodceňovat ani opakované, nevysvětlitelné epizody extrémní únavy či zadýchávání při běžných činnostech – například při chůzi do schodů nebo na zastávku, které dříve člověk zvládal bez problému.
Prevence: co můžete udělat pro své srdce ještě dnes
Ačkoli článek upozorňuje především na příznaky tichého infarktu, neméně důležitá je prevence. Patří sem zejména omezení kouření, udržování zdravé hmotnosti, pravidelný pohyb, kontrola krevního tlaku, cukru a cholesterolu, ale také zvládání stresu a dostatek spánku. U rizikových skupin je klíčové chodit na pravidelné lékařské kontroly a nepodceňovat ani zdánlivě drobné obtíže.
Tichý infarkt není „mírnější“ forma infarktu – je jen záludnější a hůře rozpoznatelný. Právě proto lékaři, jako je Danijela Jevtić, opakovaně vyzývají veřejnost, aby své tělo poslouchala a v případě pochybností raději vyhledala odbornou pomoc dříve než později.
