Lékařka z urgentního příjmu Danijela Jevtićová upozorňuje, že tichý infarkt se nevyhýbá žádné věkové kategorii – od mladších dospělých až po seniory. Podle jejích slov jde o jev, který je v praxi stále častější a statistiky jsou alarmující: až polovina všech infarktů může probíhat tzv. tiše a zhruba ve třetině případů končí fatálně.
„V poslední době máme stále více tichých ischemií a je důležité, aby lidé znali příznaky. Polovina infarktů, které se stanou, je tichá a ve 30 procentech případů může být smrtelná. Jde o problém, který postihuje všechny generace,“ uvedla lékařka.
Podle Danijely Jevtićové je největším problémem právě to, že pacienti své potíže bagatelizují. Místo aby pomysleli na srdce, vysvětlí si vše jako běžnou únavu, přetížení v práci, nachlazení nebo problémy se zuby či páteří. Ztrácí se tak drahocenný čas, během něhož by včasná léčba mohla výrazně snížit riziko trvalého poškození srdce nebo úmrtí.
Jak se tichý infarkt projevuje: příznaky, které snadno přehlédnete
Příznaky tichého srdečního infarktu mohou být velmi neurčité a liší se člověk od člověka. Nejde vždy o klasickou bolest na hrudi, kterou si veřejnost spojuje s akutním infarktem. Podle lékařky mohou být projevy nenápadné, přicházet postupně a snadno se zamění za „běžné“ potíže.
Typické symptomy tichého infarktu
Mezi nejčastější varovné signály, které by neměly být ignorovány, patří podle odborníků zejména:
• Bolest v horní části hrudníku
• Bolest v horní části břicha
• Bolest ramene
• Bolest zubů
• Bolest v horní části paží nebo obou ramen
• Mdloby či pocit na omdlení
• Výrazné vyčerpání a nezvyklá únava
Danijela Jevtićová zdůrazňuje, že představa, že infarkt musí vždy „řezat“ v hrudi, je mylná. Bolest může vystřelovat do zad, ramen, čelisti nebo zubů, může se projevit jako tlak, pálení či nepříjemný pocit v horní části břicha, který si pacient splete s trávicími potížemi.
Mnoho lidí podle ní vůbec netuší, že i zcela nenápadná změna kondice může souviset se srdcem. Varovné je zejména to, když člověk nezvládne běžnou fyzickou zátěž, kterou dříve zvládal bez problémů – například cestu na zastávku, schody do patra nebo krátkou procházku.
„Budou mít závratě, extrémní únavu, nebudou moci dojít na zastávku autobusu, aniž by museli zastavit a odpočinout si. Včera mohli, dnes už ne. Jedním z příznaků je také bolest zubů nebo nadloktí. Tento problém postihuje staré i mladé, u mladších je příčinou stres. Stává se to častěji v pondělí, protože tehdy začínají pracovní týden. Bohužel mladí lidé užívají anabolika, steroidy či opiáty, což může být také příčinou,“ uvedla lékařka.
Právě náhlá změna – včera bez potíží, dnes zadýchávání a nutnost zastavovat se – je podle lékařky jedním z klíčových signálů, které by měly člověka přimět k vyhledání lékaře. Zvlášť nebezpečné je, když se tyto příznaky opakují nebo zhoršují.
Kdo je v největším ohrožení: nejen senioři, ale i mladí pod stresem
Tichý infarkt není výsadou starších lidí. I když vyšší věk a přidružená onemocnění riziko zvyšují, lékaři stále častěji vídají podobné případy u mladších pacientů. U nich hraje velkou roli zejména dlouhodobý stres, nezdravý životní styl a užívání některých látek.
Do rizikové skupiny podle lékařky patří chroničtí pacienti, například lidé s vysokým krevním tlakem, cukrovkou nebo poruchami metabolismu tuků. Zvýšené riziko mají také těhotné ženy a mladé ženy užívající hormonální antikoncepci, u nichž mohou kombinace hormonálních změn a dalších faktorů přispět k problémům s cévami a srdcem.
Ohroženi jsou rovněž pacienti s autoimunitními onemocněními, jako je lupus nebo revmatoidní artritida. U těchto diagnóz často dochází k zánětlivým procesům v cévách, což může urychlovat rozvoj kardiovaskulárních onemocnění. Zvláštní kapitolu tvoří lidé, kteří již infarkt v minulosti prodělali – u nich je riziko opakování významně vyšší a jakékoli nové potíže by měli řešit okamžitě.
Lékařka upozorňuje i na nebezpečné trendy u mladých mužů a žen. Zmiňuje zejména užívání anabolik, steroidů a opiátů, které mohou výrazně zatěžovat srdce a cévy. V kombinaci s pracovním stresem, nedostatkem spánku, kouřením či nadměrnou konzumací alkoholu vzniká výbušná směs, která může vyústit právě v tichý infarkt.
Zajímavostí, na kterou Danijela Jevtićová poukazuje, je i častější výskyt problémů na začátku pracovního týdne, zejména v pondělí. Prudký přechod z víkendového režimu do stresové pracovní zátěže, nárůst tlaku a nervozity – to vše může u predisponovaných jedinců fungovat jako spouštěč.
Proč je tichý infarkt tak nebezpečný a kdy okamžitě volat pomoc
Na rozdíl od klasického infarktu, kdy si většina lidí uvědomí, že jde o akutní stav, tichý infarkt se často „přešlape“ doma. Pacient si vezme léky proti bolesti, odpočívá, čeká, až to přejde. Mezitím však může docházet k nevratnému poškození srdečního svalu, které se později projeví v podobě chronického srdečního selhání nebo náhlé smrti.
Odborníci proto apelují, aby lidé nepodceňovali kombinaci neobvyklé únavy, dušnosti, závratí a atypických bolestí v oblasti hrudníku, ramen, paží, čelisti či zubů – zvláště pokud se tyto potíže objeví náhle a bez zjevné příčiny. V takových případech je namístě co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc nebo volat záchrannou službu.
Danijela Jevtićová připomíná, že včasná diagnostika může pacientovi zachránit život a výrazně zlepšit prognózu do budoucna. Tichý infarkt často zanechá na srdci stopy, které se později odhalí například při EKG, echokardiografii nebo jiných vyšetřeních. Pokud se ale problém odhalí včas, moderní léčba nabízí řadu možností, jak minimalizovat následky.
Vzhledem k tomu, že tichý infarkt může postihnout kohokoli – od mladého, stresovaného zaměstnance až po chronicky nemocného seniora – lékaři opakovaně zdůrazňují: lepší je jednou zbytečně vyhledat pomoc než jednou přijít pozdě.
