Slinivka břišní je přitom pro fungování organismu zcela zásadní. Tento nenápadný orgán vytváří hormony ovlivňující hladinu cukru v krvi a také trávicí šťávy, které pomáhají rozkládat potravu ve střevech. Jakmile se ve slinivce vytvoří nádor, může postupně narušit jak trávení, tak hormonální rovnováhu, ale tyto změny bývají zpočátku nenápadné a snadno zaměnitelné za jiné potíže.
Proč lékaři nádor často odhalí až pozdě
Mnoho zhoubných nádorů má dnes zavedené preventivní programy – například mamografii u rakoviny prsu nebo kolonoskopii u rakoviny tlustého střeva. U slinivky však nic podobného neexistuje. Nejsou stanovena jasná doporučení pro plošný screening, a lékaři tak většinou nádor zachytí až ve chvíli, kdy pacient začne mít výraznější problémy.
Americký odborník Dr. David Seitz popisuje rozdíl oproti jiným nádorům takto: „Silná únava, potíže s jídlem nebo pitím, změny hmotnosti, změny normální funkce střev nebo močového měchýře, neobvyklé krvácení nebo tvorba modřin, nevolnost nebo zvracení, kožní změny a přetrvávající kašel nebo bolest“ jsou obecné příznaky, které mohou člověka přivést k lékaři a upozornit na řadu onkologických chorob. Podle něj však platí: „Rakovina slinivky je jiná. Diagnostika je často obtížná, protože příznaky se obvykle neobjeví, dokud rakovina nepokročí nebo nemetastazuje.“
Podstatným problémem je i to, že neexistuje jednoduchý krevní test, který by spolehlivě odhalil časné stadium rakoviny slinivky. Ani běžné zobrazovací vyšetření břicha nemusí malý nádor zachytit, pokud lékař nemá konkrétní podezření a nehledá ho cíleně.
Jak lékaři rakovinu slinivky vyšetřují
Když má lékař na základě potíží nebo nálezu na zobrazovacím vyšetření podezření na nádor slinivky, musí sáhnout po kombinaci více metod. Podle Dr. Afshina Safy, ředitele radiační onkologie v Leavey Cancer Center, jde o proces, který je časově i technicky náročný.
V první řadě se provádí rozbor krve. Ten sám o sobě sice diagnózu nepotvrdí, ale může odhalit například poruchu jaterních testů či známky zablokování žlučových cest, které bývají nádorem utlačovány.
Následovat mohou různá zobrazovací vyšetření – ultrazvuk, CT vyšetření, magnetická rezonance nebo tzv. ERCP (endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie). Cílem je co nejpřesněji zobrazit oblast slinivky a zjistit, zda se v ní nenachází podezřelý útvar, případně zda se nádor nešíří do okolních struktur.
Definitivní potvrzení diagnózy však obvykle přináší až biopsie, tedy odběr vzorku tkáně ze slinivky břišní. Lékař využije CT nebo ultrazvuk k přesnému zacílení, tenkou jehlou pronikne do ložiska a odebere malé množství tkáně. Vzorek poté pod mikroskopem hodnotí jiný specialista – patolog, který posuzuje, zda se jedná o zhoubné buňky. Biopsie může být provedena i během ERCP nebo pomocí endoskopického ultrazvuku, kdy se přístroj zavádí přes trávicí trakt.
Bolest jako varovný signál: když nádor tlačí na nervy
Jedním z příznaků, který už pacienti většinou nepřehlédnou, je bolest. U rakoviny slinivky však často přichází až v pokročilejší fázi, kdy nádor naroste do takové velikosti, že začne dráždit okolní nervové struktury. Odborníci upozorňují, že bolest může být velmi výrazná a může zásadně zhoršit kvalitu života nemocného.
Lékařské zdroje popisují situaci tak, že „Rostoucí nádor může tlačit na nervy v oblasti žaludku a způsobit bolest, která se může stát závažnou.“ Podle nich mohou stav do určité míry zmírnit analgetika, ale zásadní je ovlivnění samotného nádoru: „Částečně mohou pomoci léky proti bolesti. Léčba, jako je ozařování a chemoterapie, může pomoci zpomalit růst nádoru a poskytnout určitou úlevu od bolesti.“
Typické projevy, které byste neměli ignorovat
Rakovina slinivky břišní se může projevovat různě, ale lékaři popisují několik opakujících se příznaků, které by měly člověka přimět vyhledat odbornou pomoc. Dr. Tang shrnuje situaci následovně: „Mezi běžné příznaky rakoviny slinivky břišní patří bolest břicha, zežloutnutí kůže a očí (žloutenka nebo ikterus), neúmyslné hubnutí, průjem, nevolnost a tmavá moč,“ říká.
Bolest vystřelující do zad
Charakteristická může být bolest, která začíná v oblasti břicha a šíří se do zad. Může se objevovat v epizodách, někdy se zhoršuje po jídle nebo při ležení na zádech. Pacienti ji často přičítají páteři nebo žaludečním potížím, a proto dlouho nevyhledají lékaře.
Hubnutí a změny chuti k jídlu
Typické je také výrazné, neúmyslné hubnutí. Lidé popisují, že se cítí brzy zasyceni, i když snědí jen malé množství jídla. Ztráta chuti k jídlu, odpor k tučným jídlům nebo trvalý pocit nevolnosti mohou být dalším varovným signálem.
Průjem a změna stolice
Porucha tvorby trávicích enzymů může vést k tomu, že stolice je řídká, mastná a špatně splachovatelná. Pacienti si všímají, že výkaly plavou na hladině, jsou objemné, světlé a mají nepříjemný zápach.
Žloutenka a tmavá moč
Pokud nádor utlačuje žlučové cesty, začne se v těle hromadit žlučové barvivo. Výsledkem je zežloutnutí kůže a očního bělma (žloutenka). Zároveň se může objevit tmavá moč a velmi světlá stolice. Tyto příznaky bývají pro pacienty často prvním viditelným alarmujícím signálem.
Léčba: čas rozhoduje o přežití
Možnosti léčby rakoviny slinivky břišní závisí především na tom, v jaké fázi je nádor odhalen. Pokud je nádor omezen jen na slinivku a nezasáhl okolní orgány či vzdálené orgány, lékaři mohou zvážit chirurgické odstranění. Tento zákrok je náročný, ale v současnosti představuje jedinou šanci na úplné vyléčení.
U některých pacientů se k operaci přidává radioterapie a systémová chemoterapie, které mají za cíl zničit zbývající nádorové buňky a snížit riziko návratu onemocnění. V pokročilejších stadiích, kdy už nádor není možné odstranit, se chemoterapie a ozařování používají hlavně k prodloužení života a zmírnění příznaků.
Statistiky jsou však neúprosné: pětileté přežití u rakoviny slinivky dosahuje přibližně 11 %. Jak upozorňuje Dr. Tang, právě proto je naprosto zásadní, aby byla nemoc zachycena co nejdříve. V takovém případě může operace u části pacientů nádor zcela odstranit a dát jim šanci na dlouhodobé přežití.
Rakovina slinivky břišní tak zůstává jedním z nejnebezpečnějších nádorů – ne proto, že by byla nejagresivnější, ale proto, že se dlouho skrývá. Neobvyklé bolesti břicha, žloutenka, náhlé hubnutí či změny stolice proto nikdy nepodceňujte a včas je konzultujte s lékařem. V případě tohoto tichého zabijáka může i několik měsíců rozhodnout o životě či smrti.
