Jedním z takových signálů mohou být potíže s vycházením s ostatními dětmi. Neznamená to automaticky, že je dítě nadané, ale může to být důležitá indicie, zvlášť pokud se podobné situace opakují a dítě přitom vyniká i v dalších oblastech.
Když dítě nezapadá mezi vrstevníky: co za tím může být
Na první pohled to může vypadat jednoduše: dítě je samotář, nechce si hrát, často se s ostatními pohádá nebo se v kolektivu necítí dobře. Podle odborníků však může být jedním z vysvětlení i to, že pro nadprůměrně inteligentní dítě bývá kontakt s vrstevníky frustrující.
„Pro nadprůměrně inteligentní dítě může být velmi frustrující scházet se svými vrstevníky, protože často nechápe, proč ho ostatní děti nemohou následovat.“
V praxi to může znamenat, že dítě přemýšlí rychleji, má jiné zájmy, chce řešit složitější témata nebo si nastavuje „vyšší laťku“ v pravidlech hry i v komunikaci. Pak se může stávat, že se v běžných dětských interakcích nudí, ztrácí trpělivost nebo má pocit, že mu ostatní nerozumějí.
Nezaměňujte signál nadání za „nevychovanost“
Důležité je neuzavírat to zkratkovitým závěrem, že dítě je automaticky drzé, nevychované nebo „divné“. Problémy v kolektivu mohou mít celou řadu příčin – od temperamentu přes úzkosti až po šikanu. Pokud se však k sociálním obtížím přidávají i další známky rychlého uvažování, hluboké zvědavosti nebo schopnosti propojovat souvislosti, může být na místě citlivě zvažovat i možnost nadání.
Citlivost, která bolí: nadané děti mohou být v emocích zranitelnější
Další často zmiňovanou oblastí je vyšší citlivost. Podle zjištění z výzkumů na toto téma mohou být nadané děti vnímavější než jejich vrstevníci – a právě to může vést k silnějším emocím v situacích, které jiné děti přejdou mávnutím ruky.
„Četné studie na toto téma odhalily, že nadané děti vědí, jak být citlivější než jejich vrstevníci, takže jsou snáze rozrušené nebo smutné, když je vrstevníci vynechají z určité činnosti nebo je náhodou škádlí.“
V běžném školním nebo předškolním prostředí to může vypadat tak, že dítě velmi těžce nese, když ho někdo nepozve do hry, když se mu spolužáci zasmějí nebo když ho „jen tak“ popichují. Zatímco okolí to může zlehčovat jako přecitlivělost, u některých dětí může jít o hlubší prožívání a zvýšenou vnímavost k sociálním signálům.
Co mohou rodiče dělat, když dítě nezapadá
Pokud dítě dlouhodobě bojuje s kolektivem, je dobré situaci nepodceňovat – a zároveň ji neřešit nálepkami. Pomoci může klidný rozhovor s dítětem, komunikace se školkou či školou a pozorování, v jakých situacích se problém objevuje nejčastěji.
U některých rodin dává smysl konzultace s odborníkem, který se orientuje v nadání i v dětské psychice. Cílem není dítě „zaškatulkovat“, ale lépe porozumět jeho potřebám – a najít prostředí, kde se bude cítit bezpečně a bude se rozvíjet bez zbytečného stresu.
Jedno znamení nestačí. Ale může to být důležitý dílek skládačky
Potíže s vycházením s vrstevníky samy o sobě nadání nedokazují. V kombinaci s dalšími projevy – jako je výrazná zvědavost, rychlé chápání, dobrá paměť nebo předčasný zájem o složitější témata – však mohou být signálem, že dítě prožívá svět jinak než většina jeho okolí. A právě tehdy se vyplatí zpozornět.
