Když se řekne vitiligo, mnozí si představí bílé skvrny na pokožce, které mohou přitahovat nevítanou pozornost. I když nejde o život ohrožující nemoc, pro mnoho lidí představuje značnou psychickou zátěž. Brazilec João Stanganelli, který vitiligo sám má, se rozhodl, že svým uměním pomůže nejen sobě, ale hlavně dětem. Tento šedesátičtyřletý muž tráví svůj volný čas háčkováním panenek, které nesou jeho osobní příběh a sdílejí poslání.
Panenky s vitiligem, nevidomé nebo na invalidním vozíku – to jsou jen některé z jeho mistrovských děl. Stanganelliho práce se rychle rozšířila do celého světa, přitahuje zájem o problematiku zdravotních postižení a společenských stigmat. Jak se jeho háčkované hračky staly symbolem naděje a přijetí? A jakým způsobem jeho tvorba pomáhá dětem cítit se "normálně"?
