„Jde o důležitý krok k tomu, aby stát mohl účinněji reagovat na případy, kdy je zřejmé, že majetek pochází z trestné činnosti, ale nelze jej zabrat běžnými trestními nástroji,“ uvedl Tejc.
Podle návrhu by bylo možné majetek zabavit i tehdy, pokud se nepodaří prokázat konkrétní trestný čin. Stačilo by, aby soud dospěl k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že majetek má kriminální původ.
Řízení o majetku, nikoli o vině
Klíčovým prvkem je tzv. řízení in rem, tedy řízení zaměřené na majetek, nikoli na konkrétní osobu. Zabavení by se mohlo týkat majetku v hodnotě alespoň jednoho milionu korun.
Profesor trestního práva a člen Legislativní rady vlády Tomáš Gřivna (50) upozorňuje na zásadní změnu oproti dosavadní praxi.
„Doposud jsme znali v trestním zákoníku možnost propadnutí části majetku, ale ta byla vždy navázána na to, že konkrétní osoba byla uznána vinnou trestným činem,“ říká.
A dodává varovný scénář:
„Probíhá domovní prohlídka kvůli podezření ze znásilnění. Policie v trezoru najde sto milionů korun. Trestní řízení pro znásilnění se vede dál – možná se prokáže, možná ne. Ale ten nalezený majetek se zajistí s tím, že má nevysvětlený původ. A může dojít k tomu, že bude odčerpán, aniž by kdokoliv byl odsouzen za majetkovou trestnou činnost. Dokonce se ani nemusí zjistit, komu ty peníze patřily. Řízení se vede o majetku, ne o pachateli.“
Obrácené důkazní břemeno?
Zákon podle kritiků fakticky přesouvá důkazní břemeno na vlastníka. Ten by musel přesvědčit soud, že majetek nabyl legálně. Nešlo by tedy jen o vyvrácení obžaloby, ale o aktivní prokazování původu majetku.
Právní expert Petr Dimun návrh označil za „úmyslný paskvil“ a upozornil, že trestní soudce by rozhodoval pouze na základě svého přesvědčení.
„Umožňujeme v trestním řízení pro specifické účely vypínat zásady, kterými se jinak řídí. A to je vždy cesta do pekel,“ varuje.
Dopadne i na advokáty?
Znepokojení vyvolává i vágní formulace některých ustanovení. Indicií pro zabavení majetku má být například to, že se osoba „opakovaně stýkala s osobami páchajícími úmyslnou trestnou činnost“. To by teoreticky mohlo dopadnout i na advokáty či probační úředníky, kteří s klienty komunikují v rámci své práce.
Dalším sporným bodem je omezená možnost obrany. Proti rozhodnutí by nebylo možné podat dovolání k Nejvyššímu soudu, leda prostřednictvím ministra spravedlnosti. Přicházela by v úvahu ještě ústavní stížnost.
Rozhodne Sněmovna
Návrh nyní čeká projednání v Poslanecké sněmovně. Poslanci jej mohou schválit, zamítnout nebo výrazně přepracovat. Kritici navrhují, aby se místo zvláštního trestního řízení využila cesta správního či civilního řízení.
Zákon má ambici být silnou zbraní proti organizovanému zločinu a praní špinavých peněz. Otázkou však zůstává, zda přitom nepřekračuje hranici, za níž začíná ohrožení základních práv a principů právního státu.
Bude nový nástroj účinným štítem proti zločinu, nebo nebezpečným precedentem? Odpověď nyní leží na bedrech poslanců.
