Nutriční terapeutka Valeria Folco v rozhovoru pro BBC připomíná, že tento pojem je třeba brát s velkou rezervou. „Superpotravina je marketingový pojem, kterým se snaží prodat více výživových doplňků nebo potravin prostřednictvím tvrzení o výjimečných zdravotních účincích,“ upozorňuje a dodává, že z hlediska vědy ani legislativy nemá tento výraz žádnou oporu: „Nejde o vědecky ani právně uznaný pojem. Neexistuje jediná potravina, která by dokázala zajistit všechny živiny, které potřebujeme.“
Přesto však nelze přehlížet, že brusinky skutečně obsahují řadu bioaktivních látek, které mohou mít reálný zdravotní přínos, pokud jsou součástí pestré a vyvážené stravy.
Co brusinky skutečně obsahují: vitaminy a silné rostlinné látky
V porovnání s běžným ovocem nejsou brusinky žádnou „prázdnou“ surovinou. Ve 100 gramech čerstvých plodů se nachází přibližně 14 mg vitaminu C, což představuje zhruba třetinu doporučené denní dávky. K tomu je v menším množství přítomen také vitamin B6 a draslík, důležitý mimo jiné pro správnou činnost svalů a srdce.
Ještě zajímavější jsou však látky, které běžně v tabulkách výživových hodnot nenajdete. Zvláštní pozornost vědců přitahují polyfenoly, tedy rostlinné sloučeniny s prokázanými příznivými účinky na lidský organismus. U brusinek jsou nejvýznamnějšími zástupci flavonoidy, antokyaniny a proantokyanidiny (PAC). Právě těmto látkám se připisuje řada účinků – od podpory cévního systému až po vliv na močové cesty.
Infekce močových cest: brusinkový džus jako prevence, ne lék
Jak brusinky ovlivňují bakterie v močovém měchýři
Jedním z nejrozšířenějších tvrzení je, že brusinky pomáhají při infekcích močových cest. Tyto záněty patří k nejčastějším důvodům návštěvy praktického lékaře, zejména u žen. Brusinkový džus se proto stal oblíbeným domácím prostředkem.
Mechanismus, který za tím stojí, je podle vědců spojen právě s proantokyanidiny. Má se za to, že tyto látky brání bakteriím „přichytit se“ k výstelce močového měchýře, a tím jim ztěžují kolonizaci močových cest. Bakterie se pak snáze vyplavují močí. V původním textu se uvádí, že „proantokyanidiny zabraňují bakteriím ‚přichytit se‘ na stěnu močového měchýře, díky čemuž se snadněji vyplavují močí.“ Stejný princip potvrzují i další studie.
Co říkají data: kdo z brusinek skutečně profituje
Doktorka Elizabeth Hodson z Centra pro výzkum ledvin v Dětské nemocnici Westmead v Sydney spolupracovala na systematickém přehledu Cochrane, který shrnuje dosavadní důkazy. Výsledky jsou poměrně jasné: brusinkový džus, tablety nebo kapsle mohou pomoci snížit riziko opakovaných infekcí močových cest u žen, které těmito potížemi často trpí, a také u dětí.
U jiných skupin populace je ale situace jiná. U těhotných žen a seniorů se stejný efekt nepotvrdil. Hodson k tomu dodává: „Obecně se předpokládá, že brusinky nejsou účinné při léčbě aktivní infekce, ale mohou pomoci při prevenci u určitých skupin,“ čímž jasně vymezuje hranici mezi prevencí a léčbou.
Optimální dávka zatím není přesně stanovena, odborníci ale často doporučují sklenici neslazeného brusinkového džusu denně nebo koncentrované extrakty ve formě doplňků stravy. Vždy by však mělo jít o doplněk, nikoli náhradu standardní lékařské péče.
Brusinky a zdravé srdce: lepší cévy, nižší riziko nemocí
Další oblastí, kde brusinky přitahují pozornost vědců, je kardiovaskulární zdraví. Několik studií naznačuje, že pravidelná konzumace brusinek může zlepšovat průtok krve a stav cév, což se promítá do nižšího rizika srdečně-cévních onemocnění.
Nutriční specialistka doktorka Ana Rodríguez-Mateos z londýnské King’s College vysvětluje, že polyfenoly z brusinek pozitivně ovlivňují funkci endotelu – vnitřní výstelky cév, která reguluje například rozšiřování a zužování cév. „Lepší funkce endotelu souvisí s výrazně nižším rizikem srdečních onemocnění, dokonce i u zdravých lidí,“ uvádí a doporučuje zařadit do jídelníčku neslazený brusinkový džus nebo celé plody – čerstvé, sušené či mleté – na denní bázi.
Právě zlepšení endoteliální funkce je dnes považováno za jeden z klíčových mechanismů, jak mohou polyfenoly přispívat k ochraně srdce a cév. Brusinky se tak řadí po bok dalších bobulovin, jako jsou borůvky či maliny, které jsou rovněž bohaté na tyto látky.
Vliv na mozek a paměť: naděje pro stárnoucí populaci?
Výzkum z roku 2022 přinesl pozoruhodná zjištění o tom, jak mohou brusinky ovlivnit kognitivní funkce a paměť. Vědci z Univerzity východní Anglie sledovali lidi ve věku 50 až 80 let, kteří denně užívali lyofilizovaný (mrazem sušený) prášek z brusinek v množství odpovídajícím zhruba 100 gramům čerstvého ovoce.
Vedoucí studie doktor David Vauzour popisuje výsledky následovně: „Účastníci prokázali výrazně lepší paměť každodenních událostí, jakož i zlepšený průtok krve v oblastech mozku zodpovědných za učení a porozumění,“ uvádí. Kromě toho byl zaznamenán také pokles hladiny LDL cholesterolu, tedy „zlého“ cholesterolu, který je spojován se vznikem aterosklerózy.
Výsledky sice zatím neznamenají, že by brusinky samy o sobě dokázaly zabránit rozvoji demence, ale naznačují, že pravidelná konzumace může být jedním z dílků skládačky zdravého stárnutí, zejména v kombinaci s pohybem, kvalitním spánkem a dalšími zásadami zdravého životního stylu.
Brusinky a rakovina: slibné experimenty, ale bez jistot
Laboratorní výzkumy se v posledních letech zaměřily i na to, zda některé složky brusinek mohou ovlivnit růst nádorových buněk. Zmíněna je zejména ursolová kyselina, kterou brusinky obsahují ve významnějším množství a která se v experimentech spojuje se zpomalením šíření buněk rakoviny prostaty.
Podle doktorky Rachel Orit z organizace Cancer Research UK však zatím není důvod k přehnanému optimismu. Připomíná, že většina dostupných dat pochází z laboratorních podmínek, nikoli z rozsáhlých klinických studií na lidech. „Většina výzkumů byla provedena v laboratorních podmínkách. V současnosti nemůžeme tvrdit, že brusinky přímo snižují riziko rakoviny nebo pomáhají při její léčbě,“ zdůrazňuje.
Brusinky tedy mohou být součástí racionální stravy, která podporuje celkové zdraví, ale nelze je vnímat jako náhradu onkologické léčby ani jako zaručený štít proti nádorovým onemocněním.
Kdo by měl být opatrný: brusinky nejsou pro každého
Přestože jsou brusinky obecně považovány za bezpečné, existují skupiny lidí, pro které může být jejich nadměrná konzumace riziková. U citlivých jedinců mohou vyvolat alergickou reakci a větší množství džusu může způsobit průjem.
Obezřetní by měli být také lidé se sklonem k tvorbě ledvinových kamenů, protože brusinky obsahují oxaláty, které mohou tento problém zhoršovat. Zvláštní pozornost si zaslouží pacienti užívající antikoagulancia (léky na ředění krve), jako je warfarin – brusinky mohou jejich účinek zesílit a zvýšit riziko krvácení. V takových případech je vhodné poradit se s lékařem, než člověk začne brusinky konzumovat ve větším množství.
Dalším úskalím jsou průmyslově vyráběné džusy, omáčky či slazené sušené brusinky. Ty často obsahují velké množství přidaného cukru, který může přínosy samotného ovoce výrazně snižovat. Z hlediska zdraví jsou proto lepší volbou čerstvé brusinky, mražené plody nebo neslazené produkty.
Brusinky v kuchyni: všestranná surovina na sladko i na slano
Kromě možných zdravotních benefitů mají brusinky pevné místo i v kuchyni. Lze je použít čerstvé, mražené, sušené i ve formě džusu. Skvěle se hodí do smoothie, domácí granoly, jogurtů nebo ovesných tyčinek. Díky své kyselosti ale výborně doplňují také slaná a tučnější jídla, například pokrmy z kachny či vepřového masa, kde pomáhají vyvážit mastnotu a dodat pokrmu svěžest.
Podzim a zima jsou ideálním obdobím, kdy brusinky zařadit do jídelníčku ve větším množství – čerstvé plody jsou dostupné právě v této části roku. Sušené a mražené brusinky pak můžete mít po ruce celoročně, což umožňuje jejich pravidelné využití v každodenní stravě.
Silné, ale ne zázračné: jak brusinky chytře zařadit do jídelníčku
Brusinky rozhodně nejsou pouhým módním výstřelkem. Obsahují vitamin C, polyfenoly a další látky, které podle výzkumů podporují zdraví močových cest, srdce, cév i mozku. Zároveň však platí, že nejde o všelék – jejich účinky se projeví především tehdy, když jsou součástí celkově rozumné a vyvážené stravy, nikoli jediným „zázračným“ řešením.
Odborníci se shodují, že pravidelná, ale rozumná konzumace neslazeného brusinkového džusu či celých plodů může být pro většinu zdravých lidí přínosná. Ti, kteří užívají léky na ředění krve nebo mají problémy s ledvinovými kameny, by však měli být obezřetní a případné změny ve stravě konzultovat s lékařem.
Jedno je jisté: brusinky jsou silným spojencem zdraví, nikoli však kouzelnou pilulkou. To, zda nám skutečně pomohou chránit srdce, paměť i močové cesty, závisí na tom, jak chytře je dokážeme začlenit do každodenního života – a zda zároveň nepodlehneme lákavým marketingovým slibům, které z nich dělají něco, čím nikdy být neměly.
