Zásadní obrat: Vzdání se snu o NATO výměnou za tvrdé záruky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil to, o čem se v zákulisí šuškalo již delší dobu: Kyjev je připraven přijmout bezpečnostní záruky výměnou za upuštění od členství v NATO. „Ukrajina si od samého začátku přála vstoupit do NATO, protože to jsou skutečné bezpečnostní záruky. Někteří partneři v USA a Evropě tento směr nepodporovali,“ prohlásil Zelenskyj v komunikaci s novináři. Tato poznámka je jasným signálem frustrace z dosavadní nerozhodnosti některých klíčových západních států.
Zelenskyj nyní požaduje bilaterální, právně závazné bezpečnostní záruky, zejména od Spojených států, doplněné podobnými závazky od evropských států, Kanady a Japonska. Tyto záruky by podle něj měly být tak silné, aby dokázaly efektivně zabránit další ruské invazi. „A to je z naší strany už kompromis,“ dodal Zelenskyj, čímž zdůraznil, jak hluboký a bolestivý tento ústupek pro jeho zemi je.
Tato deklarace představuje pro Ukrajinu nejen strategickou, ale i ústavní změnu, jelikož členství v NATO je výslovně zakotveno v ústavě země. Agentura Reuters správně poznamenává, že tento ústupek je přímou odpovědí na jeden z klíčových požadavků Moskvy od samého počátku války – požadavek na neutralitu Ukrajiny a zákaz přítomnosti vojsk NATO na jejím území.
Červené linie Kyjeva: Územní integrita je nepřekročitelná
I přes ochotu ke kompromisu v otázce NATO, Zelenskyj jasně stanovil nepřekročitelné „červené linie“. Ukrajina není ochotna akceptovat žádné územní ústupky. Tento bod je zásadní a v přímém rozporu s požadavky Ruska, které opakovaně požadovalo uznání svých územních zisků na východě a jihu Ukrajiny.
Oznámení přichází před kritickými setkáními s americkými a evropskými lídry v Berlíně. Složení americké delegace je obzvláště zajímavé – cestují zvláštní vyslanci prezidenta Donalda Trumpa, Steve Witkoff a Jared Kushner. Jejich přítomnost je vnímána jako signál, že Washington pod Trumpovou administrativou považuje diplomatický pokrok za možný, což by mohlo znamenat odklon od dosavadní politiky. Zelenskyj prozradil, že se analyzuje 20bodový plán a zvažuje se příměří podél současných frontových linií.
Postoj Ruska a mezinárodní reakce: Hrozby a obviňování
Kreml již dříve požadoval od Západu písemný závazek zastavit expanzi NATO na východ a vyloučit z Aliance Ukrajinu, Gruzii a Moldavsko. Ruská reakce na nedávné prohlášení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, že Aliance musí být připravena na rozsáhlý konflikt, byla ostrá. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil Rutteho slova za „nezodpovědná a neopodstatněná“. „Zdá se, že jde o prohlášení zástupce generace, které se podařilo zapomenout, jaká druhá světová válka doopravdy byla,“ kritizoval Peskov a dodal, že Rutte „nechápe, o čem mluví.“
Zelenskyj zároveň upozornil na pokračující humanitární krizi – statisíce Ukrajinců jsou stále bez elektřiny po ruských útocích na energetickou a vodohospodářskou infrastrukturu. Obvinil Rusko z prodlužování konfliktu bombardováním měst a civilních sítí, zatímco diplomatická jednání pokračují, bohužel stále bez přímých rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou.
Závěr: Křehká naděje v bouři nejistoty
Rozhodnutí Ukrajiny vzdát se členství v NATO je monumentálním krokem, který podtrhuje zoufalství i pragmatismus v boji za mír. Není to triumf, ale spíše tragický ústupek, který má otevřít dveře k ukončení nesmyslného krveprolití. Otázkou zůstává, zda je Západ skutečně připraven poskytnout Ukrajině tak silné a právně závazné bezpečnostní záruky, aby se tato oběť nestala jen prázdným gestem. A co víc, zda je Rusko ochotné akceptovat tyto podmínky bez dalších územních nároků.
Osud Ukrajiny visí na vlásku, a s ním i osud celé Evropy. Křehká naděje na mír se rýsuje v bouři nejistoty, geopolitických kalkulací a nevyhnutelných kompromisů. Teď je na řadě Západ, aby ukázal, zda je schopen dostát svým slibům a podpořit suverenitu Ukrajiny novým, inovativním způsobem, nebo zda budou její historická území i nadále předmětem bezohledné mocenské hry. Čas na rozhodnutí se krátí, a cena za zpoždění je příliš vysoká.
