Podle Mary šlo o zážitek, který v ní zanechal silné emoce. Prostředí popsala jako pusté a zároveň znepokojivé: „Vypadalo to jako poušť s mnoha budovami. Hned jsem to vyfotila. Můžete vidět vesmírné lodě, které jsme přivezli, můžete vidět i budovy. Mars byl velmi zajímavý a zároveň velmi děsivý.“
„Na Marsu žili pouze Číňané,“ tvrdí. A mluví i o dohodě se světem
Mary ve svém vyprávění přidává i tvrzení o tom, kdo měl Mars v její verzi budoucnosti obývat. Za „zajímavé“ označila, že „na Marsu žili pouze Číňané“.
Současně uvedla, že existovala dohoda s „celým světem“ a že z Marsu se měly dovážet mimořádně cenné kovy. Podle jejího popisu si však většinu výnosu měli ponechat právě oni: z nejdražších kovů prý téměř 70 procent připadalo jim, zatímco ostatní lidé měli být na Marsu spíše v roli hostů a turistů.
Roboti v dolech a „jiné“ kovy než na Zemi
V další části svého líčení Mary tvrdí, že očekávala těžbu v dolech, ale místo lidí měli pracovat roboti. Zároveň naznačuje, že materiály získávané na Marsu se měly lišit od těch pozemských: „Kovy byly jiné než ty na naší planetě. Myslela jsem, že lidé pracují v dolech, ale dělali to jen roboti.“
Diváci řeší jednu zásadní věc: Proč existuje jen jediný snímek?
Video s Mary vyvolalo na internetu vlnu reakcí. Část lidí se nad jejími tvrzeními pozastavuje kvůli detailům a nesrovnalostem, jiní kritizují samotnou „důkazní“ hodnotu předložené fotografie.
V popisu videa se objevila i výzva k divákům, aby si udělali názor sami: „Tato žena tvrdí, že cestovala do 18. století. Sešli jsme se k rozhovoru na neznámém místě, kde vyprávěla svůj příběh. Tvrdí, že z Marsu přinesla skutečný obraz budoucnosti. Co si myslíš? Je tato žena skutečnou cestovatelkou v čase?“
Zároveň se tam objevuje poznámka, která u diváků zvedla obočí: „Možná jste si také všimli, že řekla, že 3812 bylo v 1700.“ Mary to vysvětluje tím, že se v budoucnu už nemá používat gregoriánský kalendář.
Nejostřejší reakce: „Máte foťák a uděláte jen jednu fotku?“
Mezi komentujícími zaznívaly i vyloženě skeptické hlasy, které se opírají o jednoduchou logiku: pokud někdo tvrdí, že viděl něco tak mimořádného, proč nepřinese více záznamů? Jeden z diváků to shrnul bez servítek: „Takže cestujete v čase, vidíte úžasné věci a máte fotoaparát, a přesto pořídíte jen jeden snímek? Na pravidelných jednodenních výletech po zajímavých místech fotím spoustu fotek, jako to dělá většina lidí! Celý tento rozhovor mi připadá podezřelý!!!“
Co z toho plyne: silné tvrzení, slabý důkaz a lavina otázek
Mary staví svůj příběh na osobním svědectví a jediné fotografii, která má zachycovat Mars v daleké budoucnosti. Jenže právě fakt, že jde o jeden snímek bez dalších ověřitelných podrobností, se stal hlavním terčem pochybností a internetových debat.
Ať už lidé její vyprávění berou jako fascinující záhadu, nebo jako nevěrohodnou historku, jedno je jisté: podobné příběhy pravidelně rozdělují publikum na ty, kteří chtějí věřit, a na ty, kteří chtějí vidět jasné a opakovatelné důkazy.
