Nepůsobí jako pár, který by něco hrál pro okolí. Naopak. Je z nich cítit autenticita, životní zkušenost a především spokojenost, která se nedá naučit – ta se prostě žije.
Žádné fitness aplikace ani tabulky
Oba herci dávají jasně najevo, že kondici neřeší pomocí aplikací, kalorických tabulek ani striktních režimů. Pohyb mají přirozeně zakomponovaný do každodenního života – především díky divadlu.
Herecká práce je podle nich fyzicky náročnější, než si mnozí myslí. Člověk se hýbe, běhá po jevišti, zkouší, cestuje, a ani si neuvědomí, že vlastně „sportuje“. K tomu přidávají procházky, cestování a chuť být aktivní, ale cílený trénink nebo posilovny? Ty u nich nemají místo.
Suchý únor? Děkujeme, nechceme
Řeč přišla i na novoroční předsevzetí a populární trendy typu „suchý únor“. Zlata Adamovská v tom má jasno. Jejím jediným cílem je užívat si každý den naplno a neomezovat se kvůli módním vlnám.
Petr Štěpánek k tomu s typickým humorem dodává, že si žádná předsevzetí nedává, protože by je stejně nedodržel. A vlastně v tom vidí výhodu. Alkohol podle nich není problém, pokud se konzumuje s rozumem, mírou a důrazem na kvalitu.
Navíc se shodují, že únor je sám o sobě dost ponurý měsíc na to, aby si ho člověk ještě víc komplikoval zákazy a příkazy.
Divoké mládí bez sociálních sítí
S úsměvem se oba vrátili i ke svému mládí. Přiznávají, že rozhodně nebylo tak klidné, jak by si dnes někdo mohl myslet. Divokých nocí prý zažili dost, jen měli jednu zásadní výhodu – tehdy ještě neexistovaly sociální sítě ani všudypřítomný bulvár.
Podle nich by dnes byli neustále na titulních stránkách, kdyby se jejich tehdejší eskapády dostaly na veřejnost. O to víc si váží doby, kdy se věci prostě prožily a zůstaly vzpomínkou, ne digitálním záznamem.
Život bez sociálních sítí jako luxus
Závěrem se herecký pár dotkl i tématu digitálního světa. Zlata Adamovská otevřeně přiznává, že sociální sítě nikdy nepotřebovala a jejich absence jí přinesla pocit svobody a klidu.
Společně pak vzkazují lidem, aby občas zvedli hlavu od telefonů, vyrazili mezi lidi, mluvili spolu tváří v tvář a sbírali skutečné zážitky. Právě ty jsou podle nich tím, na co se jednou vzpomíná nejraději – ne lajky a notifikace.
Recept na spokojenost? Jednoduchý, ale ne pro každého
Adamovská a Štěpánek nepředkládají žádný univerzální návod. Jen ukazují, že život bez zbytečného tlaku, zákazů a srovnávání může být překvapivě lehký a radostný. Žijí tady a teď. A právě v tom možná tkví tajemství jejich dlouhodobé spokojenosti.
