Následujícího rána, zatímco se rodiče připravovali na den na pláži, Tyler zmizel z obývacího pokoje. Panika narůstala, když ho nemohli nikde najít. Martha a Gary se vrátili z pochůzek a na Tylerovo zmizení reagovali s klidem, což matku ještě více znepokojilo. Navzdory snaze Jakea ji uklidnit, trvala na zavolání policie.
Když policisté dorazili a zahájili pátrání, objevil se Max s Tylerovou kšiltovkou v tlamě. Policisté následovali Maxe do jeho venkovního kotce, kde našli Tylera spícího vedle psa. Chlapec vysvětlil, že si hrál s Maxem, který mu ukázal svůj "domeček", a tam usnul.
Tato událost přiměla rodiče přehodnotit svůj pohled na Marthu a Garyho. Jako poděkování je pozvali na večeři, během níž se dozvěděli více o jejich životě. Martha se podělila o radost, kterou Max přináší návštěvníkům, a Gary vzpomínal na Maxovu minulost jako terapeutického psa. Původní obavy se ukázaly jako neopodstatněné a rodina si uvědomila, že první dojmy mohou být klamné.
Příběhy o dětech, které se ztratily a byly nalezeny díky zvířatům, nejsou ojedinělé. Například v roce 2019 se v USA tříletý chlapec ztratil v lese a byl nalezen po dvou dnech, přičemž tvrdil, že mu společnost dělal "medvěd". Ačkoliv nebylo potvrzeno, zda šlo skutečně o medvěda, nebo jiného tvora, příběh poukazuje na možnou roli zvířat v takových situacích.
V historii existují i případy, kdy ztracené děti byly nalezeny, ale identita byla zpochybněna. Příkladem je případ Bobbyho Dunbara z roku 1912, kdy byl po osmi měsících nalezen chlapec, o němž se předpokládalo, že je ztracený Bobby. Až po mnoha letech testy DNA odhalily, že nalezené dítě nebylo biologickým synem Dunbarových.
Příběh rodiny Jakea a jeho ženy připomíná důležitost neukvapených soudů a otevřenosti vůči neznámému. Zároveň zdůrazňuje, jak zvířata, jako Max, mohou hrát klíčovou roli v našich životech, někdy i jako nečekaní hrdinové.
