Lidé, kteří se dožívají stovky a přitom chodí po horách, pracují na poli nebo tančí na rodinných oslavách, nejsou výjimkou z pohádky, ale realitou. V odlehlých údolích Himálaje, na japonském ostrově Okinawa, v drsných horách Kavkazu, ve vysokohorských vesnicích And i na sluncem zalité Sardinii žijí komunity, které jako by popíraly běžné představy o stáří. Nevsázejí na drahé doplňky stravy, estetickou medicínu ani moderní fitness centra – spoléhají na jednoduchost, přirozený pohyb, pevné vztahy a hluboký respekt k životu. Co přesně dělají jinak a co z jejich způsobu života si mohou vzít Češi, kteří chtějí žít déle a lépe?
5 koutů světa, kde se stáří nepočítá vráskami
Od Himálaje po Středomoří: kde lidé stárnou pomaleji
Na mapě je dělí tisíce kilometrů, rozdílné jazyky i náboženství, přesto mají tito lidé společné něco, co moderní civilizace zoufale hledá – dlouhý život ve zdraví a relativním klidu. Hunzové v Himálaji, obyvatelé japonské Okinawy, horský národ Abcházců na Kavkaze, tradiční komunity v Andách a venkované na italské Sardinii patří mezi nejčastěji zmiňované příklady mimořádné dlouhověkosti.
