Když v rodině zemře osmdesátiletý pamětník, většina příbuzných okamžitě začne mluvit o tom samém. Dědictví. Dům, pozemky, úspory na účtech... Stejně tak tomu bylo i po pohřbu dvaaosmdesátiletého dědečka, kde se sešlo celé příbuzenstvo dychtící po majetku. Mladý vnuk Amar se o peníze nestaral, s dědečkem si sice byl blízký, ale nečekal nic. O to větší šok pro všechny přítomné nastal, když právník přečetl poslední dědečkovu vůli.
„Můj vnuk Amar si ze sklepa přinese starou dřevěnou truhlu.“ Příbuzní v síni se začali potutelně smát a teta jízlivě prohodila: „No, ty máš ale obrovské štěstí.“ Nikdo z nich v tu chvíli netušil, že ta zaprášená a těžká bedna skrývá tajemství, které kompletně přepíše dějiny celé rodiny.






