reklama
Jeden den navíc jednou za čas zní jako maličkost, jenže bez něj by se nám kalendář postupně „rozjel“ a roční období by přestala odpovídat datům, na která jsme zvyklí. Přestupný rok totiž není rozmar, ale praktická oprava nepřesnosti v délce oběhu Země kolem Slunce. Co by se tedy stalo, kdyby přestupný rok neexistoval?
Proč přestupný rok vůbec existuje
Kalendářní rok má v běžném pojetí 365 dní. Skutečná doba, za kterou Země oběhne Slunce, je však podle NASA přibližně o šest hodin delší než 365 dní. Tyto „zbytkové“ hodiny se rok po roce sčítají a bez korekce by se nám data postupně vzdalovala od skutečných ročních období.
Pokračujte ve čtení článku na další straně níže.
