Staré černobílé fotografie v sobě mají zvláštní, až mrazivé kouzlo. Dokážou zastavit čas a uchovat okamžiky, které měly být dávno zapomenuty. Někdy se ale stane, že když se na starý snímek podíváte opravdu pozorně, vypráví úplně jiný příběh, než jaký měl fotograf v úmyslu zachytit. Přesně to je případ rodinného portrétu z roku 1961. Na první pohled běžná, usměvavá rodina své doby. Jenže stačí posunout zrak úplně doprava, do tmavého rohu snímku. Stojí tam žena. Je bosá, oblečená do úplně jiných šatů a její pohled směřuje někam daleko za objektiv.






