K čemu to běžným lidem je, když zaplatíme nájem, půjčky, pokuty, alimenty a zbytkem nakrmíme automaty. Poté vám nezbyde na nějaké cestovaní nic.
K čemu je tedy taková příležitost cestovat? Úplně k ničemu.
Je to jen jakási iluze svobody, ve které bychom si mohli cestovat, kam chceme, ale tuto svobodu si nemůžeme dovolit.
Takový luxus v podobě svobody v cestování je totiž pouze pro horních 100 tisíc, místní Rotšíldy, zatímco my patříme k dolním 10 milionům obyčejných lidí.
My slušní lidé, kteří nekrademe jako ti politici, právníci, manažeři apod., ale děláme poctivě dvanáctky u pásu, kopeme od rána do večera nebo pravidelně navštěvujeme úřad práce, na takové cestování ani náhodou nevyděláme. Kde je spravedlnost!
Za komunistů to bylo lepší, všichni se měli stejně špatně a nebylo komu, co závidět. To není jak teďka, jako když vidíte souseda přijíždět domů v bavoráčku, víte o něm, že si 3x do roka létá k moři a vy se právě akorát vracíte s almužnou z pracáku. Tedy pokud jste svůj finanční obnos po cestě zrovna nerozinvestovali v herně.
A proto pro navrácení starých pořádků volme příště všichni komunisty, aby cestovat nemohl zase nikdo.