Představte si ten moment: Sedíte v tichu, unavení z věčného dokazování své hodnoty, z bitev, které jste nevyhráli, i z těch, které jste vyhráli, ale nikdo vám nezatleskal. Najednou se ozve tiché zaklepání na dveře. Nejsou to exekutoři, nejsou to další problémy, ani lidé, kteří po vás zase něco chtějí.
U vašich dveří stojí Někdo Velký. Postava zahalená do ticha, s elegantní složkou v ruce. Je v ní záznam každé vaší neproplakané slzy, každého úsměvu, který jste vykouzlili přes bolest, i každého okamžiku, kdy jste zachovali noblesu, zatímco ostatní křičeli. Ta postava na vás pohlédne a řekne jediné: „Je čas. Všechno, co jste zaseli, teď budete sklízet.“
Mnozí z vás už zapomněli, že na své zahradě nějaká semínka vůbec mají. Kráčeli jste popelem tak dlouho, že jste přestali věřit v úrodu. Ale pod tím popelem celou tu dobu klíčily zázraky. A teď vyrazí na povrch s takovou silou, že je nikdo a nic nezastaví. Tohle není pohádka o tom, co byste si „zasloužili“. Tohle je karmické vykonání spravedlnosti. Nepřichází pomalu, nepřichází jemně. Přichází jako lavina hojnosti, která smete všechno staré a zničené.
