reklama
V továrně na okraji Prahy ho všichni znali jako chladného a nekompromisního ředitele, který se neusmívá a jen rozdává příkazy. Když však onemocněla rakovinou šestiletá dcera jedné z řadových zaměstnankyň, samoživitelky Jany, stalo se něco, co nikdo z kolegů nečekal. Může se i „bezcitný“ šéf změnit v člověka, který zachrání dětský život?
Pět let strachu z ředitele: přísná pravidla a žádné emoce
Výrobní společnost, kde pracuje zhruba dvě stě lidí, má pověst místa, kde se chyby neodpouštějí. Zaměstnanci tam působí dlouhé roky, ale o svém nadřízeném mluví šeptem. Ředitel je známý jako tvrdý, neústupný muž, který jen zřídka projeví jakoukoli emoci. Úsměv? Spíše výjimka než pravidlo. Firmu řídí pomocí dlouhého seznamu interních směrnic, nařízení a předpisů, které musí každý bezpodmínečně dodržovat.
Pokračujte ve čtení článku na další straně níže.
