Běžné odpoledne ve školce, rychlá prosba od snachy, aby babička vyzvedla vnučku, a radostné objetí malých rukou. Jenže tentokrát se na ni učitelka podívala jinak – vážně, znepokojeně, se slovy, která babičce změnila pohled na rodinu jejího syna. Co dělat, když se za zavřenými dveřmi domova možná odehrává něco, před čím je dítě bezbranné?
Telefon od snachy, obyčejný den… a zvláštní pohled učitelky
Babička popisuje, že do školky vstupovala s pocitem zcela běžného dne. Ráno jí volala snacha, že se zdrží v práci, a poprosila ji, aby vyzvedla vnučku. Pro babičku to prý bývá vždy malý svátek – děvčátko se k ní rozběhne, skočí jí do náruče, voní po pastelkách a teplém mléce a ona má znovu pocit, že je pro někoho opravdu potřebná.






