Prarodiče formují dětství svých vnoučat mnohem víc, než si často připouštíme. Jejich láska, životní moudrost a klidná přítomnost dokážou ovlivnit celý náš život – i ve chvíli, kdy už dávno nejsou mezi námi. Jak je možné, že je stále cítíme, jako by stáli vedle nás?
Prarodiče jako skrytí architekti dětské duše
Role prarodičů v rodině bývá často podceňovaná, přesto právě oni zásadně ovlivňují, jak se děti dívají na svět, na dospělé i na stáří. Děti, které tráví více času se svými prarodiči, se obvykle lépe orientují v mezilidských vztazích, mají větší úctu k dospělým a přirozeněji přijímají proces stárnutí a odcházení. V bezpečném zázemí prarodičovského domova se učí trpělivosti, laskavosti a schopnosti naslouchat.






