Takže když jí děti k Vánocům darovaly chytrý reproduktor, jen protočila oči:
„Ó, skvělé. Zářící placička, co mi odposlouchává tajemství.“
Děti ho ale stejně nainstalovaly.
Den 1: Křičela na něj:
„Alexo, přehraj mi Binga Crosbyho!“
Zazněla Cardi B.
Den 2: Chtěla nastavit časovač na koláč. Místo toho rozsvítila sousedům světla.
Den 3 se stal legendou.
Edna seděla s pletením, kočka Muffin spala na gauči, a ona si jen tak povzdechla:
„Asi potřebuju víc krmení pro kočku.“
Reproduktor zablikal.
„Objednávám 300 konzerv tuňákového krmiva.“
Edna ztuhla.
„Promiňte?“
Reproduktor vesele pokračoval:
„Objednávka potvrzena.“
Za čtvrt hodiny jí přišlo potvrzení o odeslání. Edna začala panikařit.
„Alexo, stop! Zruš to! Nepotřebuju tolik! Muffin drží dietu!“
Reproduktor, stále ochotný:
„Chcete místo toho objednat dietní krmivo pro kočky?“
Druhý den ráno připomínala její veranda kočičí velkosklad. Sousedi si mysleli, že otevřela útulek. Toulavé kočky se začaly stahovat z okolí, jako by objevily novou Michelin restauraci.
Vnuk přišel na návštěvu, rozhlédl se a pronesl:
„Babi, ty ses právě stala kočičí královnou čtvrti.“
Od té doby má Edna na dveřích ceduli:
„Pozor! Babička objednává ve velkém.“
A Muffin?
Ten pořád drží dietu — obklopen tunami tuňáka.
