Přiznala, že jí odpovědi zabraly dlouhé hodiny a stály ji spoustu sil. Zároveň je ale vnímala jako součást vyrovnávání se se ztrátou. Reakce lidí ji prý dojala – otázky byly citlivé, plné respektu a podpory. Díky tomu získala pocit, že v bolesti nezůstala sama.
Jak vysvětluje smrt malému synovi
Jedním z nejčastějších témat byl jejich šestiletý syn Oliver. Nikola otevřeně popsala, že chlapec ví, co se stalo, a že se u nich doma o smrti mluví otevřeně. Nelže mu, nic nezastírá, ale vše vysvětluje způsobem, který odpovídá jeho věku.
Smrt pro ně není tabu. Nikola používá obrazy a přirovnání, která mají zmírnit bolest a dodat pocit bezpečí. V jejich rodině mají zesnulí své místo – i když už nejsou fyzicky přítomní, zůstávají součástí života.
Poslední rozloučení v nemocnici
Oliver se s tatínkem naposledy rozloučil v nemocnici den před jeho odchodem. Nikola přiznala, že šlo o jedno z nejtěžších rozhodnutí jejího života. Zpětně ale cítí, že bylo správné.

Chlapec podle ní situaci zvládá s až nečekanou vnitřní silou. Občas ji prý odzbrojí větami, které zní překvapivě dospěle – jako by sám hledal smysl v něčem, co je pro dítě téměř neuchopitelné.
Proč nebyl na pohřbu
Nikola vysvětlila i to, proč Oliver nebyl na pohřbu. Rozloučení ve strašnickém krematoriu by pro něj bylo příliš bolestné a traumatizující. Místo toho plánuje jinou formu symbolického rozloučení – benefiční koncert v O2 arena, který se chystá na Patrikovu počest.
Právě tam chce synovi ukázat, jak výjimečný člověk jeho tatínek byl a kolik lidí ho mělo rádo. Ne jako konec, ale jako oslavu jeho života.
Nemoc, která přišla bez varování
Dotazy směřovaly i k samotné nemoci. Nikola popsala, že Patrik dlouho neměl žádné výrazné příznaky a diagnóza přišla náhle, navíc už v pokročilém stadiu. Přesto si až do posledních chvílí uchovával naději, že se situace může zlomit.
I když byli lékaři skeptičtí, on sám věřil. Právě víra a vnitřní nastavení ho podle Nikoly držely psychicky nad vodou.
Proč mlčel před veřejností
Nikola také vysvětlila, proč se Patrik rozhodl nemoc veřejně nesdílet. Nechtěl soucit, lítost ani mediální pozornost. Chtěl bojovat po svém, v tichosti, s vírou, že se mu podaří nemožné.
Plánoval, že o všem promluví až poté, co se uzdraví. Tento okamžik už bohužel nikdy nepřišel.

Peníze nejsou to hlavní
Na závěr se dotkla i citlivého tématu peněz z benefičního koncertu. Otevřeně přiznala, že finance pro ni teď nejsou tím podstatným a že zatím ani neví, jak s nimi naloží. Uvažuje o tom, že by je jednou využila pro budoucnost syna Olivera.
Zároveň ale dodala větu, která shrnuje všechno:
Vyměnila by jakoukoli částku za jedinou možnost, aby se její manžel mohl vrátit.
Syrová upřímnost Nikoly Hezucké ukazuje, že bolest se nedá obejít ani urychlit. Dá se jen žít den po dni – a mluvit o ní pravdivě.






