Strategický průliv, kterým proudí pětina světové ropy
Hormuzský průliv, úzký námořní koridor mezi Ománem a Íránem, je dlouhodobě považován za jedno z nejcitlivějších míst globální energetiky. Právě tudy totiž podle odhadů prochází přibližně 20 procent světových dodávek ropy.
Jakékoliv narušení bezpečnosti v této oblasti by mohlo okamžitě vyvolat prudký růst cen energií a vážné ekonomické dopady po celém světě.
Trump v této souvislosti zdůraznil, že největší závislost na stabilitě tohoto průlivu mají především Evropa a Čína, zatímco Spojené státy jsou podle něj díky vlastní produkci energií méně zranitelné.
„Pokud nebude žádná reakce nebo bude negativní, myslím, že to bude pro budoucnost NATO velmi špatné,“ uvedl americký prezident.
Spojenci by měli vyslat vojenské jednotky
Trump zároveň vyzval spojence, aby k íránskému pobřeží vyslali minolovky a další vojenské jednotky, které by pomohly zajistit bezpečnost námořní dopravy.
Podle něj by případné íránské akce mohly spočívat především v pokládání námořních min, které by ohrozily obchodní lodě.
„Nemají námořnictvo, protivzdušnou obranu ani letectvo. To všechno je pryč. Jediné, co mohou udělat, je vytvořit menší problém pomocí min,“ prohlásil Trump.
Současně upozornil, že Spojené státy jsou připraveny podniknout další vojenské údery proti íránské infrastruktuře, pokud by se situace vyhrotila.
Tlak na Čínu i další světové mocnosti
Trump rovněž překvapil prohlášením, že by se do ochrany průlivu měla aktivně zapojit také Čína. Podle něj totiž až 90 procent čínských dovozů ropy proudí právě přes Hormuzský průliv.
Americký prezident dokonce naznačil, že je ochoten odložit plánovaný summit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, aby zvýšil tlak na Peking a přiměl jej k větší odpovědnosti za stabilitu v regionu.
Tento krok by mohl výrazně ovlivnit již tak napjaté vztahy mezi Washingtonem a Pekingem.
NATO se operace přímo neúčastní
Generální tajemník NATO Mark Rutte mezitím zdůraznil, že Severoatlantická aliance se nepodílí na společné americko-izraelské operaci proti Íránu.
Podle něj však mezi členskými státy existuje široká podpora kroků, které mají zabránit rozvoji íránských jaderných a raketových programů.
Rutte také uvedl, že NATO zatím nechce komentovat možné použití článku 5, tedy principu kolektivní obrany, který je považován za základ celé aliance.
Obavy z širšího konfliktu
Napětí v regionu navíc zvyšují informace, že Rusko a Čína poskytují Íránu vojenskou podporu. Tyto zprávy potvrdil íránský ministr zahraničí Abbás Aragččí.
Současně se objevily informace o amerických útocích na ostrov Charg v Perském zálivu, kde se nachází jeden z hlavních íránských ropných terminálů. Podle dostupných zpráv byla velká část zařízení zničena.
Trump naznačil, že podobné operace mohou pokračovat.
Hrozby a varování z Teheránu
Íránští představitelé mezitím reagují stále ostřeji. Předseda Komise pro národní bezpečnost íránského parlamentu Ebrahim Azizi prohlásil, že jakákoliv pomoc Ukrajiny Izraeli, například dodávky dronů, by mohla vést k tomu, že se ukrajinské území stane legitimním cílem íránských raketových útoků.
Taková prohlášení vyvolávají obavy, že konflikt by se mohl rozšířit daleko za hranice Blízkého východu.
Svět stojí na křižovatce
Situace kolem Íránu tak zůstává mimořádně napjatá. Spojené státy tlačí na své spojence, aby se aktivně zapojili do ochrany klíčového energetického uzlu světa. Zároveň však roste riziko, že jakýkoliv další krok může spustit řetězovou reakci a vtáhnout do konfliktu další světové mocnosti.
Budoucnost NATO, stabilita globální ekonomiky i bezpečnost celého regionu nyní závisí na tom, zda se podaří najít společné řešení – nebo zda svět vstoupí do další fáze nebezpečné geopolitické konfrontace.
