Zdeněk Žák, známý svou rolí v několika českých filmových hitech, se dnes potýká s jedním z nejtěžších období svého života. Jeho vzestupy a pády na filmovém plátně nyní ustupují do pozadí, neboť se musí věnovat boji, který není ničím jiným než bojem o jeho život. Jeho cesta smutně reflektuje, kam může vést ignorování prvních zdravotních varování. Důležitost včasné lékařské intervence se tak stává středobodem jeho příběhu zveřejněného na Expres.cz.
Zdeněk dávno přiznává, že lékaře se vždy bál a možná i proto své zdravotní problémy zanedbával. Vážnost situace vyplula na povrch až ve chvíli, kdy se jeho tělo začalo bouřlivě bránit. „Najednou jsem přibral dvacet kilo, příšerně jsem se nafoukl. Z nohou mi tekla voda! To jsem nikdy nezažil," svěřuje se Žák o začátcích svého zdravotního propadu. Tyto symptomy byly jasným signálem, že něco není v pořádku, ačkoli Žák dával přednost tomu zůstat ve světě ignorace, místo aby vyhledal pomoc.
Když jeho stav eskaloval do kritického bodu, kde jeho život visel na vlásku, byla to právě jeho manželka, která ho přesvědčila, že návštěva nemocnice není jen nutností, ale přímo otázkou života a smrti. Kdyby nebyl donucen manželkou jít do nemocnice, možná by už mezi námi nebyl, otevřeně přiznává Zdeněk.
Dnes je Zdeněk odkázán na pravidelnou dialýzu, metodu, která mu umožňuje nahradit některé funkce nefungujících ledvin. Tato procedura, která se musí opakovat několikrát týdně, je vyčerpávající, jak fyzicky, tak psychicky. Ačkoliv mu dialýza umožňuje udržet se naživu, nejedná se o konečné řešení. Přechodné opatření dávající Žákovi čas. Čas, který tak zoufale potřebuje, aby mu byla transplantována zdravá ledvina.
I přes vážnost své situace si Zdeněk udržuje svou obvyklou dobrosrdečnost. Rozhodl se, že pokud bude ve frontě na transplantaci někdo mladší, je ochoten ustoupit. To ukazuje na jeho nesobecké vnímání a hlubokou lidskost, která zůstavá netknutá i přes osobní zdravotní krizi. Tato slova malují obraz muže, který i v nejtěžších chvílích myslí na ostatní.
Zdeněk Žák tedy stojí na prahu nejistoty, jeho život visí na vlásku, a závisí na laskavosti osudu – a medicíny. Jeho příběh je silným připomenutím, že nezřídka náš vlastní strach může být tím největším nepřítelem, a ukazuje, jak důležité je překonat ho včas.
