Jejich využití ale nekončí u pečiva. Tavené sýry se často přidávají do omáček, polévek nebo zapékaných jídel, protože je snadné s nimi pokrm zahustit, „zjemnit“ a dodat mu výraznější chuť. Mnozí po nich sahají raději než po obyčejném tvarohu, který působí méně atraktivně, i když je z nutričního hlediska obvykle vhodnější.
Co je vlastně základem těchto sýrů?
Na první pohled se může zdát, že jde „jen“ o upravený sýr. Ve skutečnosti je základ sendvičových a tavených sýrů obvykle tvořen tvarohem z kravského mléka nebo hustou smetanou. K tomu se přidávají různé chuťové složky – sůl, koření, bylinky nebo uzeniny – a řada technologických přísad, které zajišťují typickou mazlavou konzistenci, delší trvanlivost a stálou chuť.
Samotný tvaroh či kvalitní přírodní sýr by přitom byly výživově mnohem přínosnější. Rozdíl je zejména v míře zpracování a množství přidaných látek. Zatímco klasický tvaroh obsahuje minimum složek, u tavených sýrů bývá složení často překvapivě dlouhé – a právě tam začínají mít výživoví specialisté zásadní výhrady.
Ilustrační foto (Pixabay)
Jak se vyrábějí tavené sýry: zahřívání, tuk a méně živin
Výroba tavených sýrů stojí na technologickém zpracování již hotového sýra. Základem je směs sýrů, ke které se přidává máslo, sušená syrovátka a tavicí soli. Následně se hmota zahřívá na vysokou teplotu, aby se všechny složky spojily do jednolité, hladké a roztíratelné konzistence.
Takový postup má několik důsledků. Zvyšuje se energetická hodnota výrobku i obsah nasycených mastných kyselin, protože do směsi vstupuje další tuk v podobě másla či rostlinných tuků. Zároveň dochází k dalšímu zpracování mléčných složek, které může vést k nižšímu obsahu některých vitamínů a citlivých živin, jež nejsou vůči vysokým teplotám stabilní.
Výživoví odborníci připomínají, že mléčné výrobky jsou bezesporu cenným zdrojem bílkovin. Dodávají kompletní spektrum aminokyselin, včetně těch esenciálních, které si tělo neumí vyrobit samo. Proto patří kvalitní sýry a tvaroh do vyváženého jídelníčku. Rozdíl je ovšem mezi přírodním sýrem a vysoce průmyslově zpracovaným taveným produktem, kde podíl skutečného sýra bývá relativně nízký.
Proč je čtení etiket nutností
Neplatí, že každý sýr je automaticky stejný. Rozdíly mezi jednotlivými výrobky mohou být obrovské, a proto je podle nutričních specialistů nezbytné pečlivě číst etikety. Zvláštní pozornost si zaslouží tavené a sendvičové sýry, u nichž se často objevují složky, které byste v dětském jídelníčku raději vidět neměli.
Na obalech proto sledujte nejen obsah soli a tuku, ale i seznam přidaných látek – od cukru přes zahušťovadla až po konzervanty a emulgátory. Některé z těchto složek jsou sice povolené a v malém množství považované za bezpečné, problém však může nastat při jejich pravidelné a dlouhodobé konzumaci, zejména u malých dětí.
„Černá listina“ přísad v tavených sýrech
Mezi složkami, které se v tavených a sendvičových sýrech často objevují a které odborníci doporučují omezit, bývají zejména tyto:
Cukr – přidává se kvůli chuti a textuře, ale zvyšuje kalorickou hodnotu výrobku. Dlouhodobá konzumace potravin s přidaným cukrem přispívá k nadváze, obezitě a zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. V produktu, který se tváří jako „sýrová pomazánka“, ho mnoho rodičů vůbec nečeká.
Částečně hydrogenované rostlinné oleje (palmový, řepkový, kokosový) – patří k nejproblematičtějším složkám. Vznikají technologickou úpravou tuků a mohou podporovat zánětlivé procesy v organismu. Zvyšují také podíl nezdravých tuků ve stravě, což je u dětí nežádoucí.
Xantanová a guarová guma – tato zahušťovadla a stabilizátory se používají k dosažení hladké, krémové struktury. U citlivějších jedinců však mohou vyvolat nadýmání, nevolnost, průjem či zvracení. U dětí s citlivým trávením mohou tyto projevy nastupovat rychleji.
Modifikovaný škrob – jde o škrob upravený tak, aby lépe plnil technologickou funkci (zahušťování, stabilizace). Je sice považován za bezpečnou potravinářskou přísadu, ale v praxi často slouží jako „výplň“, která zvyšuje objem výrobku, aniž by zlepšovala jeho výživovou hodnotu.
Guma ze svatojánského chleba – běžně používaný emulgátor a zahušťovadlo. V přiměřeném množství je považován za bezpečný, ale ve větším množství může způsobovat plynatost a zažívací potíže, obzvlášť u malých dětí.
Sorban draselný – konzervační látka, která pomáhá prodloužit trvanlivost výrobku a brání růstu plísní a kvasinek. Je hodnocen jako bezpečný, nicméně u citlivých dětí může vyvolávat alergické reakce, například kožní projevy či podráždění sliznic.
Karagénan – často používané zahušťovadlo a stabilizátor v mléčných výrobcích. Některé studie upozorňují na to, že může negativně působit na žaludek a střeva a podílet se na rozvoji zánětlivých onemocnění trávicího systému. U dětí, jejichž trávení se stále vyvíjí, je proto zvlášť nežádoucí.
Proč tavené sýry nejsou vhodné pro malé děti
Pokud sečteme všechny uvedené faktory, vychází z toho jasné doporučení: tavené a sendvičové sýry nejsou vhodné pro pravidelnou konzumaci u malých dětí. Jde o vysoce průmyslově zpracované výrobky, ve kterých je skutečného sýra často méně, než by se podle názvu zdálo, zato obsahují velké množství soli, přidaných tuků, emulgátorů, stabilizátorů a dalších aditiv.
Výsledkem je produkt, který má sice atraktivní chuť a dlouhou trvanlivost, ale je bohatý na nezdravé ztužené tuky, nasycené mastné kyseliny a různé přidané látky, které dětskému organismu nijak neprospívají. U nejmenších dětí je proto vhodné sáhnout po jednodušších a přirozenějších alternativách.
Jaké jsou vhodnější alternativy?
Výživoví odborníci se shodují, že pro batolata a menší děti jsou mnohem lepší volbou čerstvé, málo zpracované mléčné výrobky. Místo tavených sýrů proto doporučují:
Tvaroh – jednoduchý výrobek s krátkým složením, bohatý na bílkoviny a vápník. Lze jej dochutit čerstvými bylinkami, zeleninou nebo ovocem podle toho, zda má být slaný či sladký.
Přírodní čerstvé sýry typu Lučina – produkty s minimem přísad, bez zbytečných emulgátorů a zahušťovadel. Obvykle mají jemnou chuť, kterou děti dobře přijímají, a přitom neobsahují tolik soli ani technologických aditiv jako tavené sýry.
Rodiče by měli mít na paměti, že atraktivní obal a slib „sýrové chuti“ ještě neznamenají, že jde o vhodnou volbu pro každodenní konzumaci. Rozhodující je vždy složení na etiketě a míra zpracování výrobku.
Co si z toho odnést do praxe
Sendvičové a tavené sýry nemusí nutně zmizet z jídelníčku úplně, ale neměly by tvořit základ dětské stravy ani každodenní snídaně. Pokud je dítě občas dostane, nejde o katastrofu, problém však nastává, když se z nich stane pravidelná součást každého dne.
Nejjednodušší cestou, jak zlepšit jídelníček celé rodiny, je začít důsledně číst etikety a vybírat produkty s co nejkratším a nejčitelnějším složením. U dětských svačin a snídaní se pak vyplatí dát přednost tvarohu, přírodním sýrům a čerstvým potravinám před vysoce zpracovanými tavenými výrobky.
