V některých krajích se tradovalo, že dub se nemá kácet, a o Vánocích se do domu nosily větve jako symbol síly a ochrany. Na střechách se objevovaly rostliny, které měly fungovat jako „strážci“ domu a chránit před bleskem – zmiňuje se například kosatec.
Rostlina, které se lidé báli: ořech u domu
Za jednu z nejproblematičtějších dřevin se v lidových představách považoval ořešák. Tradovalo se, že ořech na dvoře přináší neštěstí a smrt a že se k domu „nehodí“. Důvod měl být dvojí: jednak symbolický, jednak praktický.
Ořešák vrhá výrazný stín a jeho kořeny mohou být mohutné, což se v některých případech dávalo do souvislosti s potížemi kolem stavby. V lidové tradici se navíc objevuje varování, že „není dobré sedět ve stínu ořešáku“. Pověry šly ještě dál a objevovalo se i tvrzení, že „vlašské ořechy a moruše na zahradě – všichni členové domácnosti zde vymřeli“. Takové výroky samozřejmě nelze brát jako faktické pravidlo, ale ukazují, jak silnou symboliku lidé ořešáku přisuzovali.
Co dělat, když strom překáží nebo škodí
Pokud se strom musel pokácet, protože uschl nebo jeho kořeny začaly narušovat základy domu, doporučovalo se dvůr znovu promyslet a vybírat druhy, které byly v tradičním pojetí „příznivé“. V praxi to znamená zohlednit i dnešní hlediska: velikost v dospělosti, vzdálenost od domu, nároky na půdu a vodu i bezpečnost při větru a bouřkách.
Akát a další „sporné“ dřeviny
Další rostlinou, která se v tradicích objevuje s varováním, je akát. U domu se podle pověr neměl vysazovat, protože jeho staré jméno mělo znít „nerod“. Zároveň se uvádělo, že „akát by se neměl roubovat“. I tady se mísí symbolika s tím, že akát je velmi odolný a místy se chová invazivně, což může být pro zahradu komplikací.
Stromy, které měly přinášet ochranu a dlouhověkost
Vedle „zakázaných“ druhů existovaly i ty, které měly domácnosti prospívat. Mezi nejčastěji zmiňované patří dub, lípa nebo hloh.
Dub: symbol síly a dlouhověkosti
Dub býval považován za posvátný strom a ozdobu dvora. Cenila se jeho mohutná, rozvětvená koruna, která vytváří hustý stín. Tradice mu přisuzovala spojení s vodou a především význam symbolu dlouhověkosti.
Lípa: léčivé květy a strom „pro lidi“
Lípa byla pro Slovany posvátná mimo jiné kvůli léčivým květům. Zmiňuje se také jako důležitá pastva pro včely a nepřímo i pro tradiční sladkosti, protože med a medovina hrály v minulosti velkou roli. V některých zvycích se uvádí i využití lipového uhlí k čištění vody. Současně se ale doporučovalo umístit lípu tak, aby byla blízko domu, ale ne přímo nad místem, kde lidé dlouho sedávají nebo odpočívají.
Vrba: proutky, zvyky a léčivá kůra
Vrba se pojila s lidovými obyčeji, kdy se děti symbolicky „vyšlehávaly“ vrbovými proutky s přáním růstu a zdraví. Zároveň se připomíná, že vrbová kůra byla tradičně využívána při nachlazení.
Hloh: keř pro srdce i pro „ochranu“
Hloh je v lidovém pojetí spojován s péčí o srdce a zároveň měl mít ochranný význam proti zlým silám. Jde o houževnatý opadavý keř, který může mít bílé, černé nebo červené plody. Ty se sbírají zralé a používají se například do džemů, čajů nebo šťáv. Prakticky se hodí i jako živý plot.
Ovoce na zahradě: dřín, jabloně a švestky
Mezi tradičně ceněné dřeviny patřil také dřín: kvete brzy na jaře a plody dozrávají na podzim. V některých zvycích se domy zdobily dřínem jako symbolem zdraví a dětem se dával k posílení odolnosti.
Jabloně měly pevné místo v domácnostech i v obřadech. Zmiňuje se zvyk nejíst jablka před svatým Petrem a také jejich role ve svatebních tradicích. U švestek se připomíná dlouhá tradice pěstování a odrůdy vhodné na sušení.
Jak k tomu přistoupit dnes: tradice vs. realita
Pověry o „smůle“ nelze vědecky ověřit, mohou však být zajímavým oknem do toho, jak naši předkové přemýšleli o krajině, domově a bezpečí. Pokud chcete vybírat stromy u domu rozumně, vyplatí se řešit hlavně vzdálenost od stavby, sílu kořenů, stín a odolnost vůči větru. A pokud vám někdo přinese „problematickou“ rostlinu jako dárek, je čistě na vás, zda dáte přednost tradici, nebo tomu, co se vám líbí a co vaší zahradě dává smysl.
