V zadání se pracuje s věkem chlapce v různých letech. Většina lidí instinktivně počítá směrem dopředu, protože je zvyklá na běžné letopočty. Jenže tady je potřeba zpozornět: rozhodující je, že roky se mohou počítat i opačným směrem.
V čem je „chyták“: letopočet před naším letopočtem
Klíčový moment celé hádanky je ukrytý v letopočtu. Nejde o běžné roky našeho letopočtu, ale o období před naším letopočtem (často označované také jako „př. n. l.“ nebo „před Kristem“). A právě tam se časová osa chová jinak, než na jakou jsme zvyklí: čísla letopočtu se směrem do budoucnosti zmenšují.
To znamená, že když se posunete z roku 2005 př. n. l. do roku 1995 př. n. l., uběhne 10 let – jenže letopočet je „nižší“, nikoli vyšší. Kdo tohle přehlédne, snadno se zamotá.
Správné řešení: narození v roce 2005 př. n. l.
Správná odpověď je tato: chlapec se narodil v roce 2005 př. n. l.
Pak to zapadne přesně:
V roce 1995 př. n. l. mu bylo 10 let – protože od roku 2005 př. n. l. do roku 1995 př. n. l. uplynulo 10 let.
V roce 1990 př. n. l. mu bylo 15 let – protože od roku 2005 př. n. l. do roku 1990 př. n. l. uplynulo 15 let.
Proč to tolik lidí splete
Hádanka funguje hlavně proto, že většina z nás má zafixováno, že vyšší číslo letopočtu znamená pozdější dobu. U let před naším letopočtem je to naopak: čím menší číslo, tím blíž k našemu letopočtu. Jakmile si to člověk uvědomí, výsledek se najednou jeví jako překvapivě jednoduchý.
Nebyla to taková dřina, jak to na první pohled vypadalo?
Tak co, měli jste správnou odpověď?
