Americká armáda prý není připravena na moderní válku
Podle Xueqina je jedním z hlavních problémů samotná struktura americké armády. Tvrdí, že její strategie a organizace vznikaly v době studené války, kdy se počítalo především s demonstrací síly a technologické převahy.
Takový model podle něj funguje při krátkých a rychlých operacích, které mají protivníka šokovat a rychle zlomit. Moderní konflikty jsou však podle historika úplně jiné.
„Obrovský americký vojenský aparát je drahý, složitý a často pomalý. V moderní asymetrické válce může být taková struktura spíše nevýhodou,“ upozorňuje analytik.
Podle něj by dlouhodobý konflikt na Blízkém východě mohl americkou armádu zatížit logisticky i ekonomicky.
Írán se podle něj připravuje desítky let
Xueqin zároveň tvrdí, že Írán se na podobný scénář připravuje velmi dlouho. Země podle něj budovala vojenské i strategické kapacity právě s ohledem na možnost dlouhodobého konfliktu s větší mocností.
Írán má podle něj výhodu především v tom, že je zvyklý fungovat pod silným tlakem sankcí a mezinárodní izolace.
„V jejich strategii jde o vyčerpávající konflikt. Pokud by se válka protáhla, mohlo by to být pro Spojené státy velmi nákladné,“ vysvětluje historik.
Podle něj by navíc konflikt neprobíhal pouze na jednom místě, ale mohl by zasáhnout širší region Blízkého východu.
Proč by Spojené státy mohly nasadit pozemní vojska
Navzdory rizikům se Xueqin domnívá, že americké vedení by v určité situaci mohlo přistoupit i k nasazení pozemních sil.
Podle něj by takové rozhodnutí mohlo být motivováno nejen vojenskou strategií, ale také politickými faktory. V případě velkého konfliktu totiž často dochází k tomu, že se veřejnost semkne kolem vlády.
Historik upozorňuje, že válečný stav může vládám poskytovat mimořádné pravomoci, které mají velký vliv i na domácí politiku.
Konflikt by mohl zasáhnout celý svět
Analytik také varuje, že případná válka by neměla dopady pouze na region Blízkého východu. Důležitým bodem by se mohl stát Hormuzský průliv, kterým prochází velká část světových dodávek ropy.
Pokud by došlo k jeho uzavření nebo narušení dopravy, mohlo by to podle odborníků způsobit výrazné otřesy na globálních trzích.
Státy Perského zálivu jsou přitom důležitými ekonomickými partnery mnoha světových ekonomik.
Ekonomické důsledky by mohly být obrovské
Podle Xueqina by případná eskalace konfliktu mohla zasáhnout také technologický sektor a investice do moderních technologií.
Země Perského zálivu totiž investují obrovské prostředky do technologických projektů, datových center a umělé inteligence. Pokud by tyto investice kvůli konfliktu výrazně klesly, mohlo by to mít dopad i na globální technologický trh.
Varování nebo jen odvážná teorie?
Názory Jianga Xueqina vyvolaly na internetu silné reakce. Někteří odborníci jeho analýzy považují za zajímavé varování, jiní je označují za příliš pesimistické.
Jedno je však jisté: situace na Blízkém východě zůstává jedním z nejcitlivějších geopolitických témat současnosti.
A právě proto podobné analýzy přitahují tak velkou pozornost veřejnosti po celém světě.
