Šťastná holčička se chystala rozjet se k pokladně, když se podívala na vedle stojícího chlapce, který přišel do obchodu se svým otcem. Chlapec měl oblečenou bundu - pravděpodobně koupenou ve výprodeji nebo zděděnou po starším bratrovi. Chlapec šel k videohrám.
Chlapcův otec pohlédl na syna smutným pohledem a rozhodně zakroutil hlavou. Na koupi takové hry neměl dost peněz. Nešťastný kluk položil hračku zpět na poličku.
To byl moment, kdy holčička něco pošeptala svému otci a vzala videohru, kterou si chtěl chlapec koupit. U pokladny zaplatili za hru a otec holčičky pokladní něco pošeptal do ucha. Pokladní se usmála a schovala hru pod pokladnu.
Holčička nedokázala skrýt radost, když smutný chlapeček přistoupil k pokladně, aby zaplatil album na nálepky. Když podal pokladní peníze, pokladní mu řekla:
,,Přijměte, prosím, mé upřímné blahopřání! Jste náš STÝ zákazník, což znamená, že jste vyhráli tuto videohru!“
Když otec s malou dcerkou odcházeli z hračkářství, muž se zeptal dcery, proč koupila dárek pro neznámého chlapce. Dítě odpovědělo tím nejchytřejším možným způsobem:
„Stará máma a dědeček mi včera řekli, abych kupovala jen věci, které učiní někoho šťastným. I tak jsem to udělala! Viděl jsi, jak byl ten chlapec šťastný?“
Děti jsou velmi upřímné a můžeme si z nich brát příklad…
