Podle výsledků měly ženy s historií užívání hormonální antikoncepce o 20 až 25 % vyšší relativní riziko vzniku rakoviny prsu než ženy bez užívání. Zároveň ale platí klíčová věc: relativní číslo může znít dramaticky, jenže v reálných počtech jde o malý posun.
⚠️ Dobrá zpráva: celkové riziko zůstává velmi nízké.
Přesto je důležité vědět, které látky mohou být rizikovější – aby si každá žena mohla vybrat moudře a informovaně.
Co znamená „vyšší riziko“ v praxi: malé absolutní rozdíly
Autoři zdůrazňují, že i když relativní riziko vychází vyšší, absolutní rozdíl je nízký. V přepočtu šlo zhruba o 13 případů rakoviny prsu navíc na 100 000 žen za rok.
Jinými slovy: nejde o sdělení, že by hormonální antikoncepce „způsobovala rakovinu“ nebo že by se mělo hromadně přestávat s jejím užíváním. Studie spíš přidává detailnější mapu toho, že není jedno, jaký typ hormonů žena používá a jaké má současně další rizikové faktory.
Příklad z výpočtu, který ukazuje rozdíl
Studie to ilustruje na jednoduchém scénáři: pokud by v určité skupině žen bylo běžné riziko například 50 případů rakoviny prsu na 100 000 žen ročně, pak 20% nárůst znamená 60 případů. Tedy zhruba o 10 případů navíc.
Právě proto vědci vzkazují, že není důvod k panice, ale spíše k informovanému rozhodování.
Které účinné látky vyšly jako rizikovější
Výsledky zveřejněné v odborném časopise (v textu je uvedeno JAMA Oncology, 2025) naznačují rozdíly mezi jednotlivými typy hormonální antikoncepce. Studie zmiňuje zejména tyto účinné látky a formy:
Desogestrel (tzv. minipilulky) – ve studii vyšel jako varianta s nejvyšším zaznamenaným zvýšením rizika.
Etonogestrel (implantát) – vědci uvádějí mírně zvýšené riziko.
Levonorgestrel (nitroděložní tělísko, některé tablety) – dopad se jeví jako velmi malý nebo nejednoznačný.
Depot-medroxyprogesteron (injekce) – podle studie nebyl zjištěn významný rozdíl.
Podstatné je, že jde o rozdíly v rámci statistiky: autoři upozorňují, že i „zvýšené riziko“ zůstává v praxi velmi malé.
Proč na typu antikoncepce záleží
Hlavní interpretace je opatrná: nejde o to, že by hormonální antikoncepce jako celek byla automaticky problém. Studie spíš říká, že různé typy hormonů mohou působit na prsní tkáň odlišně, a proto má smysl volbu přizpůsobit konkrétní ženě.
Zároveň je fér připomenout i druhou stranu rovnice. Hormonální přípravky mají u řady žen vedle antikoncepčního účinku také prokazatelné zdravotní přínosy, například:
– mohou snižovat riziko rakoviny dělohy a vaječníků,
– mohou pomáhat při potížích jako endometrióza, nepravidelná menstruace nebo akné.
Jak se rozhodovat: co doporučuje rozumný postup
Pokud žena antikoncepci vybírá nebo zvažuje změnu, dává podle závěrů smysl postupovat systematicky a bez zbytečného strašení:
1) Zmapovat osobní rizikový profil – roli může hrát rodinná anamnéza, genetická zátěž i životní styl.
2) Probrat volbu s gynekologem – tedy nejen „co je populární“, ale co je vhodné vzhledem k věku, zdravotní historii a preferencím.
3) Zvážit i nehormonální možnosti – například měděné nitroděložní tělísko, bariérové metody nebo další postupy plánování.
4) Nevynechávat prevenci – pravidelné prohlídky a samovyšetření prsou jsou důležité bez ohledu na typ antikoncepce.
Co si z toho odnést
Švédská studie přináší upřesnění: u části hormonální antikoncepce se objevuje mírně vyšší relativní riziko rakoviny prsu, ale v absolutních číslech jde o malý rozdíl. Současně platí, že hormonální antikoncepce má pro mnoho žen významné výhody a v řadě situací je stále považována za bezpečnou možnost.
Klíčem je individuální volba: co vyhovuje jedné ženě, nemusí být nejlepší pro druhou. A právě tady mohou podobná data pomoci vést konkrétnější debatu v ordinaci.
