Někteří lidé do našeho života vstoupí nenápadně, a přesto máme okamžitý pocit, že je známe odjakživa. Stačí krátký pohled, úsměv nebo drobný pohyb a najednou je mezi vámi zvláštní soulad, jako byste „mluvili stejným jazykem“ beze slov. Jak ale poznat, že nejde jen o náhodu, nýbrž o setkání, které má hlubší význam?
Pocit důvěrné známosti bez vysvětlení
Typickým znakem takzvaného „osudového“ člověka bývá silný dojem, že se znáte už dlouho, přestože si nedokážete vybavit odkud. Můžete si říkat, že jste se někde museli potkat, jenže žádná konkrétní situace vám nevytane na mysli. Nejde přitom nutně o „špatnou paměť“ – spíš o zvláštní psychologický vjem, který lidé popisují jako intuitivní jistotu.






