Alzheimerova choroba je neúprosný soupeř. Přináší s sebou nejen ztrátu paměti, ale i ztrátu samotné identity člověka. Jiří Adamec, dříve dynamický a kreativní umělec, nyní vyžaduje neustálou péči, která přesahuje běžné rodinné závazky. Na Jana, jak sama přiznala v rozhovoru pro Lifee.cz, působí situace s vážností, kterou před lety tušila, když přistoupila k oltáři: „Vzala jsem si ho s vědomím, že je starší.“
I přes skutečnost, že už spolu nežijí jako manželé v tradičním slova smyslu, jejich vzájemné pouto zůstává neotřesitelné. Pokud něco, pak jejich vztah ve světle Jiřího nemoci získal nový rozměr. Jana se stala oporou nejen jako manželka, ale i jako pečovatelka, což je role, kterou přijala s otevřeným srdcem a neochvějnou vůlí.
Tento nelehký úkol sebou přináší obrovskou zátěž, avšak Jana ji nese s grácií, která vyžaduje obdiv. Péče o blízkého s tak výraznou zdravotní diagnózou je totiž mimořádně náročná na emocionální, fyzickou i psychickou stránku člověka. A Jana se ve svém přístupu stala inspirací pro mnohé, kteří procházejí podobnými životními zkouškami.
Je zřejmé, že i v těch nejtěžších chvílích, kdy osobní zátěž může být téměř neúnosná, lze nalézt sílu ve slibu, který byl kdysi dán, ve slibu péče a oddanosti. Jana Adamcová se stala živoucím důkazem, že i ve stínu nemoci může láskyplný vztah přetrvávat a být silným pilířem, na kterém lze stavět, i když se zdá, že okolní svět se hroutí.
Obrázky, které doprovází tento článek, ukazují Jiřího a Janu Adamcovy v různých fázích jejich společného života, a připomínají nám, že každý moment, který spolu prožili, je vzácný a nenahraditelný. Každý úsměv, každé pohlazení, každý společně strávený den představuje část cesty, kterou procházejí společně, s láskou, která je o to silnější, čelí-li společně nejen radostem, ale i překážkám a výzvám, které život přináší.
