Gutman upozorňuje, že typické potíže se srdcem se jen málokdy projeví jako prudká, okamžitě nesnesitelná bolest na hrudi. Místo toho mohou přicházet v podobě tlaku, svírání nebo neurčitého nepohodlí, které člověk snadno přičte stresu, únavě nebo trávení.
„nejtypičtější“
Častý popis pacientů připomíná pocit, jako by hrudník svíral pás. Problém je, že takový signál může být občasný, „tichý“ a klamavý – a právě proto se mu někteří snaží nepřikládat význam.
Pálení, tlak nebo bolest připomínající pálení žáhy
Jedním z nejčastějších matoucích příznaků je pálení či tlak, který se tváří jako obyčejné zažívací potíže. Nepříjemný pocit se ale může šířit dál: do ramene (často levého), paže, krku, čelisti nebo zad. Pokud se podobné potíže opakují, je namístě zpozornět.
Podle Gutmana mohou tyto projevy ukazovat na anginu pectoris, tedy stav související se zhoršeným průtokem krve do srdce. Angina sama o sobě ještě nemusí znamenat infarkt, ale představuje jasné varování, že koronární tepny mohou být zúžené. Neléčený stav pak výrazně zvyšuje riziko, že dojde k infarktu.
Zvlášť pozorní by lidé měli být ve chvíli, kdy se k tlaku či pálení přidá nevolnost, studený pot, závratě nebo úzkost. V takové situaci může jít o signál, že srdce pracuje pod nadměrnou zátěží a tělo se dostává do stresové reakce.

Dušnost: když dojde dech i při běžných činnostech
Lehké zadýchání po větší námaze je normální. Pokud se ale dušnost objevuje při obyčejných aktivitách, které dříve problém nebyly, může to znamenat, že srdce nezvládá pumpovat krev dostatečně efektivně.
„dušnost při běžných činnostech může znamenat, že srdce nedokáže dostatečně efektivně pumpovat krev,“
Varovné signály podle popisovaných projevů zahrnují například stav, kdy se člověk nemůže pořádně nadechnout ani v klidu, budí se v noci s pocitem dušení, potřebuje spát na více polštářích nebo se dušnost postupně zhoršuje v průběhu dnů až týdnů. Podezřelé je i zadýchávání při maličkostech – třeba při jednom patře schodů nebo krátkém přechodu po bytě.
Takové potíže mohou souviset s hromaděním tekutiny v plicích, což je typické u srdečního selhávání. V praxi to znamená, že tělo nezvládá hospodařit s tekutinami tak, jak má, a dýchání se postupně stává namáhavějším.
Únava a slabost: když odpočinek nepomáhá
Únava je běžná součást života, jenže ta „srdeční“ má podle odborníků jiné rysy: bývá dlouhodobá, výrazná a nezlepší se ani po spánku nebo volnějším režimu.
Únava je běžná, ale ta srdeční je „vytrvalá, výrazná a nezlepší se ani po odpočinku“.
Projevovat se může extrémním vyčerpáním i po lehkých domácích pracích, slabostí při běžném fungování, neschopností dokončit jednoduché cvičení nebo zhoršenou koncentrací a psychickou únavou. Podstatné je, že člověk často sám cítí, že „něco je jinak“ – a stav se vrací opakovaně.
Vysvětlení může být prosté: pokud srdce nepumpuje krev dostatečně účinně, svaly a orgány nedostávají tolik kyslíku, kolik potřebují. Tělo pak funguje v úsporném režimu a únava se může stát dominantním příznakem.
Zajímavé je, že právě u žen se nezvyklá, nově vzniklá únava někdy objevuje jako jeden z prvních signálů srdečního onemocnění – a to i bez typické bolesti na hrudi. O to důležitější je nepodceňovat změny, které se nedají jednoduše vysvětlit.
Časté bušení srdce a nepravidelný rytmus
Srdce nemusí bít vždy dokonale pravidelně, ale opakované epizody bušení nebo vyloženě nepravidelný rytmus by se podle Gutmana neměly přecházet. Lidé popisují chvění v hrudníku, „přeskakování“ tepu, náhlé silné nebo rychlé bušení i v klidu, případně opakované epizody trvající sekundy až minuty. Alarmující může být i to, když se přidají závratě nebo pocit na omdlení.
Srdce nemusí vždy bít pravidelně, ale „časté nepravidelnosti nebo bušení srdce by se neměly ignorovat“.
Tyto projevy mohou ukazovat na arytmie, například fibrilaci síní, která je spojována se zvýšeným rizikem mozkové mrtvice nebo srdečního selhání. Ne každá arytmie je automaticky nebezpečná, ale klíčové je, zda se potíže vracejí, zesilují nebo jsou spojené s dalšími příznaky.
Gutman zdůrazňuje, že přetrvávající či výrazné epizody je na místě řešit vyšetřením – například pomocí EKG nebo dlouhodobého monitorování srdečního rytmu, které dokáže zachytit i krátké výpadky a nepravidelnosti.
„Včasná diagnóza a léčba mohou zachránit život. Důležitá je pozornost k jemným, nenápadným příznakům i pravidelné lékařské kontroly,“ dodává.
Poznámka na závěr
Tento text má pouze informační charakter. Pokud na sobě pozorujete některý z popsaných příznaků, opakuje se nebo se zhoršuje, je namístě jednat.
Tento text má pouze informační charakter. Pokud máte podobné příznaky nebo pochybnosti o svém zdravotním stavu, vyhledejte lékaře nebo odborníka.






