Záhada upřeného pohledu
Každý večer, když se manželé Wilsonovi uložili do postele, Rex se tiše přesunul. Lehl si přímo do dveří jejich ložnice, hlavu opřenou o packy, a upřeně je sledoval. Hodiny. Někdy až do svítání. Během dne se snažil nespát příliš hluboce, často jen dřímal s jedním okem otevřeným, jako by se bál, že něco promešká.
„Bylo to znepokojující,“ vzpomíná paní Wilsonová. „Snažili jsme se ho hladit, mluvit na něj, říkat mu, že je v bezpečí. Ale jeho oči byly vždy plné jakési tiché úzkosti.“
Rodina se obávala, že takový nedostatek spánku ovlivní Rexovo zdraví. Vzali ho k veterináři, kde mu udělali kompletní prohlídku. Výsledek? Rex byl naprosto zdravý, fyzicky v perfektní kondici. Záhada se prohlubovala.
Šokující pravda, která rozplakala celou rodinu
Zoufali si, a tak se Wilsonovi rozhodli jít do útulku, odkud Rex pocházel. Doufali, že tam najdou nějaké odpovědi, střípek informací, který by objasnil jeho zvláštní noční rituál. To, co jim zaměstnankyně útulku řekla, je ale připravilo na cokoli.
Nezůstávejte lhostejní! Pokud znáte podobný případ týrání, ohlaste ho. Podpořte místní útulek, protože v něm čekají další Bleskové na svou druhou šanci.
