Vedle základního systému ABO (skupiny 1 až 4, často označované i jako 0, A, B, AB) je zásadní také Rh faktor, tedy to, zda je člověk Rh pozitivní, nebo negativní. Ten se stal důležitým milníkem medicíny poté, co byl ve 30. letech 20. století popsán u opic rhesus. Krevní skupinu i Rh faktor dědíme po předcích a nemění se.
Krevní skupina a zdraví: co se s ní dává do souvislosti
V populárních teoriích se krevní skupina spojuje s tím, jak tělo zvládá určité typy potravin, jak reaguje na infekce nebo jaká může být náchylnost k některým nemocem. Část těchto tvrzení vychází z pozorování a statistik, část je spíše hypotézou, kterou nelze brát jako osobní diagnózu.
Vedle zdravotní stránky se už desítky let objevují také úvahy o vztahu krevní skupiny k povaze. Před zhruba 90 lety představil japonský profesor Tošiharu Furukawa koncept, že různé krevní skupiny mají odlišné osobnostní rysy. V některých asijských zemích, zejména v Japonsku, se tato představa dodnes používá i při výběru partnerů nebo zaměstnanců.
Co vám může prozradit vaše krevní skupina?
Krevní skupina 1: „lovecký typ“
Skupina 1 je podle těchto teorií nejstarší a zároveň velmi rozšířená – uvádí se, že ji má zhruba 38 % světové populace. Pro tuto skupinu se popisuje, že v červených krvinkách nemá antigeny A a B.
„Lovci“ bývají spojováni se silnější imunitou a delším udržením duševní kondice. Zároveň se u nich zmiňuje sklon k obezitě, alergiím a vředům. V některých pozorováních (například ve Skandinávii při testování více než 1,6 milionu vzorků krve) se uvádí, že lidé se skupinou 1 měli o 35 % nižší riziko demence, krevních sraženin a některých typů rakoviny, zejména žaludku a jater. U žen se zmiňuje také nižší riziko hypertenze.
Ve stravě se pro tento typ často doporučuje jídelníček s vyšším podílem bílkovin (často přirovnávaný k „paleo“ přístupu) a důraz na vitaminy skupiny B. Jako vhodné se uvádějí živočišné bílkoviny, zelenina, česnek, křen, cibule, špenát nebo brokolice. Naopak obilniny (hlavně pšenice), mléko a luštěniny se někdy označují za potenciálně prozánětlivé.
Povaha „loveckého typu“ bývá popisována jako energická, odvážná a vůdčí. Tito lidé mají podle těchto představ rádi riziko, špatně snášejí rozkazy, mohou být tvrdohlaví a rychle se vrhají do nových projektů. Zmiňuje se i to, že je lákají kreativní a cestovatelské profese.

Krevní skupina 2: „farmářský typ“
Skupina 2 je v těchto teoriích spojována s přechodem lidí k usedlejšímu způsobu života a zemědělství, přibližně před 25 až 15 tisíci lety. Uvádí se, že lidé v této skupině tvoří asi 40 % populace a často jim má vyhovovat rostlinná strava.
Jako vhodné se zmiňují luštěniny, zelenina, olivový olej a kvalitní rostlinné oleje, bylinky, hořké rostliny (například čekanka), ořechy a semínka. Naopak maso a mléčné výrobky se u „farmářského typu“ popisují jako hůře stravitelné.
Ve zdravotních souvislostech se zmiňuje pomalejší metabolismus a citlivější imunita, ale také schopnost dobře se přizpůsobit prostředí. Mezi riziky se objevují alergie, astma, cukrovka, obezita a srdeční choroby, stejně jako vyšší ohrožení rakovinou žaludku a střev či aterosklerózou.
Povahově se pro skupinu 2 uvádí důraz na rodinu, klid a schopnost kompromisu. Popis zdůrazňuje týmovou spolupráci, slušnost, ohleduplnost a loajalitu, ale také to, že tito lidé mohou být nesmělí, vyhýbají se davům a změnám a nemají rádi kritiku.

Krevní skupina 3: „kočovný typ“
Skupina 3 je označována jako vzácnější; uvádí se asi 9 % světové populace. Popisovaní „nomádi“ mají mít flexibilnější potřeby a trávicí systém, který často zvládne široké spektrum potravin, zároveň se ale zmiňuje sklon k zánětům sliznic.
U zdraví se uvádí, že tito lidé „málokdy onemocní rakovinou“, ale mohou snadněji chytat infekce, a proto se zmiňuje potřeba vitaminu C, rutinu a zinku. Zároveň se objevuje i tvrzení o náchylnosti ke krevním sraženinám, kdy má pomáhat odpočinek, ale také sport a pohyb jako „nejlepší odpočinek“.
Charakter je spojován s přizpůsobivostí, zvědavostí, optimismem a chutí objevovat. Patří sem i přímé označení: „Nomádi“ – lidé, kteří podle popisu neradi dodržují pravidla, nevyhovuje jim týmová práce a preferují volnější režim.

Krevní skupina 4: „tajemný typ“
Skupina 4 je označována jako nejmladší a nejvzácnější – uvádí se přibližně 4 % populace. Podle popisu v sobě kombinuje rysy skupin 2 a 3, někdy obou současně.
Mezi zdravotními riziky se zmiňují srdeční choroby, krevní sraženiny a osteoporóza. Často se také uvádí citlivý žaludek a trávicí systém a nižší množství žaludeční kyseliny, což může ztěžovat trávení živočišných bílkovin a zpracovaných potravin. U této skupiny se zmiňuje náchylnost k infekcím dýchacích cest a doporučení smíšené stravy „na míru“. Často se objevuje i poznámka, že lidé v této skupině mohou být citlivější na lepek, ale naopak dobře snášejí mléčné výrobky. Jako konkrétní potraviny se zmiňují červená řepa a brusinky.
Povahově jsou lidé se skupinou 4 popisováni jako nepředvídatelní a tajemní, s výraznou intuicí a charismatem. Mají být „směsicí protikladů“, kdy se v jedné osobě střídá introverze a extroverze. Často se zmiňují diplomatické rysy a profese s veřejným posláním, například lékař, diplomat, učitel nebo sociální pracovník.
Rh faktor: proč záleží na „plus“ a „minus“
Vedle systému ABO je v praxi klíčový také Rh faktor. Uvádí se, že Rh pozitivní faktor je častěji zkoumán a bývá popisován jako „silnější a stabilnější“. U Rh negativního se naopak zmiňuje „nejistá minulost a původ“ a také tvrzení, že jeho nositelé mohou být náchylnější k různým nemocem a duševním poruchám.

Proč potřebujete znát svou krevní skupinu: nejde jen o zvědavost
O krevní skupině lidé často začnou přemýšlet až ve chvíli, kdy je čeká operace, úraz nebo jiný závažný zákrok. Jenže právě tehdy může rozhodovat čas. Znalost krevní skupiny a Rh faktoru může být v krizové situaci zásadní.
Pokud pacient dostane transfuzi s krví, která obsahuje pro něj cizí antigeny, imunitní systém se začne bránit a může dojít k nebezpečné reakci. Podobně může problém nastat i při nekompatibilitě Rh faktorů – a to dokonce i v situaci, kdy je podána krev stejné skupiny v systému ABO.
Praktický závěr je jednoduchý: krevní skupina sice sama o sobě neurčuje osud ani zdraví, ale v medicíně jde o jeden z nejdůležitějších údajů. A pokud se někdo zajímá i o „typologii“ osobnosti, je vhodné brát ji spíše jako zajímavost než jako pevné pravidlo.






